Recenze: Iva Majerová - Dvě slunce

Český western od české autorky? No a proč ne? Naopak - ANO! Poutavý román z "Divokého Západu" se vším, co k tomu patří

Dvě slunce se ke mně dostala jako dílo mé kamarádky a kolegyně autorky, která mě požádal o recenzi.
Chtěla jsem jí vyhovět, a tak jsem po jistém váhání vzala do ruky Dvě slunce. To váhání bylo proto, že od dob čtení Karla Maye (který mě v knihách nenadchl) jsem vlastně western v ruce neměla. O to větší bylo očekávání.
Mohu říct, že jsem se nezklamala. Dvě slunce jsou i nejsou western. Příběh je poměrně klasický, byť Indiány tam nenajdete, jen jednoho Apače a ten ještě ani Apač není. Jinak ale z kulis Divokého Západu nechybí nic: přestřelky, ukradená stáda, nenávist na smrt, lynčování, láska nebeská, tvrdí chlapi, krásné ženy...
To vše psáno milým, jaksi starosvětským způsobem, kdy neskáčeme hrdinům z hlavy do hlavy jak zajíci na poli; děj se odvíjí srozumitelně, postupně a logicky. Přesto není nouze o zvraty a překvapení. Když si myslíte, že něco nějak je, brzy zjistíte, že to tak vlastně vůbec není. Oblouk příběhu je trochu předvídatelný, ale v tomto příběhu to nějak vůbec nevadí.
Jazykově je kniha bohatá, psaná pěkným čistým jazykem. Škoda jen několika přehlédnutých chyb. Jinak se čte samo.
Jednu hvězdičku ubírám za pekelné množství trojteček, kurzívy a vykřičníků.
Jinak román naplnil očekávání a je myslím důstojným zástupcem svého žánru. Kniha se mi četla opravdu dobře a mohu ji s klidným svědomím doporučit všem milovníkům dobrodružného žánru.