Úvaha o sporu kolem Národní knihovny.

Čechové jsou vesměs národem konzervativním, co se týče vkusu. Pokud se ve světě objeví něco nového, zpravidla lid v duchu liberalismu nezůstává pozadu. Ale pokud jde o určitá společenská pravidla nebo názory, stále vládne konzervatizmus. Však ono to vůbec není na škodu, vezme-li v potaz aktuální konflikt točící se kolem výstavby nové Národní knihovny, která poněkud rozpolcuje názory lidí (třebaže ve finále jejich názory nejsou podstatné, neboť konečné rozhodnutí neovlivní).

   To, že architekti bývali většinou blázniví, když navrhovali své modely staveb, bylo obvyklé v každé době. V dnešní době však takových je bohužel příliš mnoho a je naprosto pochopitelné, že se na ně lidé dívají skrz prsty. Zvláště v Praze.

   Kdy si takový architekt konečně uvědomí, že jádro Prahy je město postavené v historických slozích a je tak naprosto jakýmkoli moderním výstřelkům zcela uzavřené. Pokud chtějí stavět moderní budovy v „kosmickém“ stylu nebo bloby (česky „slizky“), ať magistrát založí moderní městskou čtvrť a nekazí panorama Prahy výstavbou budovy na Letenské pláni, která nikdy mezi okolního majestátního ducha špičatých věží a kopulí staré Prahy nikdy nezapadne.

   Národní Knihovna; již při vyslovení onoho slovního spojení nám přijdou na mysl další národní stavby: Národní muzeum, Národní divadlo. I Národní knihovna by si měla vysloužit nějakou mohutnou budovu typu secese nebo novogotiky, neboť to bude nejvíce vystihovat odraz naší národní kultury.

   Problémem ovšem je, že tradicionalisté nebo lidé s vkusem nemají vytvořenou žádnou stabilní základnu, na rozdíl od lidí podporujících projekt Jana Kaplického, který se po smrti dostal ještě více do popředí diskuzí, než za svého života, neboť z něj jeho přátelé a příznivci přes obhajobu projektu chtějí udělat mučedníka a podtrhnout tak své stanovisko. Z toho plyne další potíž, že pražský magistrát se občanům ukázal podezřelým kvůli své náhlé změně názorů, kdy z počátečního schválení a podpory výstavby Kaplického projektu najednou ustoupil. Nerozhodnost výkonných orgánů snižuje jejich důvěryhodnost.

   Průměrný Čech si často řekne, že to je stejně jedno, že ono se to stejně nějak dostrká a na Letné žádná nová knihovna nebude, protože tady se na velké změny moc nepotrpí. Koneckonců, při nedávné prezidentské volbě to vypadalo, že kandidát Švejnar zvítězí, ale nakonec byl zvolen již prověřený Klaus, na kterého si lidé zvykli nebo vědí, co od něj mohou čekat. V podstatě stejné je to u čehokoli. Pokud ale v případě knihovny má nad kýčem a modernou zvítězit tradice a historismus, mělo by se za tím účelem zformovat ono nějaké sdružení a vypsat ještě jeden konkurz.