V uplynulých hodinách bylo o té ostudě napsáno už hodně normostránek. Nejen na blozích, ale i na profesionálních zpravodajských serverech, ve spolupráci s profesionálními politology. Takže si tady, coby laik, jen trochu povzdychnu a pouvažuji.
Asi ani nemusím v tomto článku použít slova "trapas", "fraška", "ostuda", a "hrůza", protože ta na Vás oprávněně vykukují ze všech ostatních článků. A nechci se zbytečně opakovat.
Mě osobně nejvíc zaujala jedna věc: Každá ze dvou stran sporu (ODS požadující tajnou volbu X ostatní, požadující veřejnou volbu), shodně obviňuje stranu druhou z nerespektování demokratických principů.
Copak, to, že se neshodnou na tom, jak to má být podle zákona, to mě moc nepřekvapuje - zákony se u nás už dávno dají vykládat různě. Nejen proto, že jejich čtenáři mají velké interpretační schopnosti, ale i proto, že ty naše paskvily jsou často psané někým, kdo na ZŠ musel evidentně propadnout z českého jazyka, a na SŠ z výrokové logiky, takže výklad významu textu je pak někdy opravdu složitý i v případě, že dotyčný čtenář se zrovna náhodou opravdu snaží vykládat zákon poctivě, bez postranních úmyslů. Takže mě nechalo chladným, že se politici neshodli, kterou formu volby nařizuje zákon. Bylo to trapné, ale ne šokující.
Zato mě dostal ten výklad demokracie. Jak je proboha možné, že dva znepřátelené tábory chtějí každý něco jiného, a přitom se vzájemně osočují z nerespektování demokracie? To jako nevíme co ta demokracie je?
Buď je každá ze stran opravdu přesvědčena, že její představa o volbě je demokratická, a pak tudíž nejméně jedna strana neví, co je demokracie. A to je myslím špatně.
Anebo jedna ze stran sporu ví, že její postup není demokratický, a vědomě všem do očí lže. A to je myslím špatně.
Když si představím pomyslnou pravdivostní tabulku, tak mi z toho vychází, že vůbec nemusím pátrat po tom, jestli to každá ze stran "myslí upřímně". Protože ať už je to upřímný omyl anebo drzá lež, tak to, tak jako tak, znamená, že naše politická scéna je prostě v pytli. (nojo, nic nového asi nepíšu)
Takže se naši zástupci hádali o formě a procedurách, zatímco jim obsah utíkal pod rukama. Tedy alespoň na první pohled. Samozřejmě, že tvrdohlavost obou zúčastněných stran byla čistě pragmatická, a postoje vyplývaly z odhadu šancí na zvolení. Ale ten výsledek, že se X hodin jednalo, aniž by se něco dojednalo (nemluvě o průběhu), ten je děsivý.
A když už konečně začali hlasovat, tak to zase za chvilku zabalili, protože už bylo devět - ani jsme se nedozvěděli oficiální výsledky. K dokončení volby by možná stačilo i 15 minut (no, asi jsem naivní, když to můžu napsat i po tom, co jsem viděl), které by bývaly nechyběly, kdyby předtím páni politici nebyli ztratili 30 minut marnou debatou o tom, jestli budou pokračovat i po deváté večer.
A teď jsem si, ani nevím proč, uvědomil, že ty pány platíme ze svých daní. Jsou to vlastně naši zaměstnanci. Ještě že se občas umím ovládat - být hysterka, tak začnu řvát, nebo aspoň brečet. A teď jsem si uvědomil, že nás ti exoti vlastně i reprezentují. Je mi z nich trapně. I já jsem si některé z nich zvolil, jenže ono stejně nebylo z čeho vybírat.
To je jako když by se vás v samoobsluze zeptali, jestli si přejete zlomit ruku nebo radši nohu. Jasně, máte právo neodpovědět (a k volbám nejít). Ale kromě toho, že marně vyjádříte jakýsi pokus o protest, kterému se vedoucí samoobsluhy vysměje, tak vám to přinese už jen překvapení - prostě si mlčky počkáte, a za chvíli uvidíte, jestli tedy máte zlomenou tu ruku nebo tu nohu.
Na té osmičkové teorii o revolucích vracejících se po dvaceti letech tedy možná něco bude :) No, ale pokud je těch dvacet let dáno dobou, po kterou vyrůstá nová generace, tak si odhadem ještě asi až pět let počkáme - protože průměrný věk čerstvých rodičů v posledních letech vzrostl.
Ale to jsem utekl od původního tématu.
Prostě to byla hnusná fraška s odpornými herci a nestravitelným dějem. A platící diváci mohli jen přihlížet. Mohou sice zavřít oči, ale vstupné jim nikdo nevrátí, a každý rok na jaře to vstupné musí zaplatit, aby to trapné divadlo mohlo dál fungovat.
Na první pohled se postavy dramatu hádají o formě, a zapomínají na obsah. Na pohled druhý už tušíme některé složité tahy. Každý zúčastněný přemýšlí, co by se mu hodilo, a pak se toho snaží nějak podivně dosáhnout. Místo aby se slušně zeptal "máte rohlíky?", tak se zeptá "nevíte kolik je hodin?". A mezitím si sám vezme rohlíky i s vlašákem.
A pak jsou často zaměňována slova "důvod" a "záminka". O tom už se nebudu rozepisovat. Stručně řečeno: "fuj!".
Je to holt tragikomická reality show.
Už aby tu byla přímá volba prezidenta. Má jistá rizika, ale není to už teď jedno? Pak budeme ušetřeni alespoň této estrády, a budeme se muset koukat jen na běžné denní vulgární útoky, a obvinění z korupcí.
PS
V archivu ČT24 mne zaujal záznam střihového pořadu o volbách prezidenta v naší zemi. Konkrétně část o jedné volbě prezidenta z devadesátých let, kdy kandidoval Dr.Sládek (pro mladší čtenáře: směšný, ale teoreticky nebezpečný nacionalista). Po opakujících se projevech jeho stoupenců odešla většina volitelů na protest pryč. Nicméně řečníci řečnili, a do toho přišel telefon, že v objektu je Semtex. Policisté objekt prohledali, nic nenašli, a volající (TV divák) se ozval znovu, s vysvětlením, že už se na to nemohl koukat... Těžko říct, jestli byl stíhán, když to vlastně udělal pro dobro republiky... a možná by to šlo hodnotit i jako případ krajní nouze.
(toto není návod pro nikoho, ani nabádání k ničemu, a za interpretaci textu je zodpovědný každý čtenář osobně)
záznam je na ceskatelevize.cz
PPS
Snad poprvé jsem vynechal ilustrační foto - vždyť si ho ty figury ani nezaslouží.
čtěte také: Volba prezidenta - druhé dějství; a pohled zpoza hranic
