Korejský deník, 50. vydání, výběr zpráv z uplynulého týdne

Generál McArthur prý jednou řekl, ze kdyby Korejci věděli jen procento toho, co prezident I Sungman (1948-1960) udělal, roztrhali by ho na kusy. Dnešní Speciál věnujeme desítky let utajovanému masakru na Čedžu. 

#1) Už aby to byla jen chřipečka: týden 63

V pátek zaznamenala Korea třetí den  po sobě přes pět set pozitivně testovaných na koronavirus.  V některých městech, včetně Pusanu a Čondžu, byla proto zpřísněna pravidla pro sociální distancování, z původního stupně 1,5 se zvyšují na dvojku. Tento stupeň zůstává v platnosti i pro Soul a přilehlé oblasti, znamená zákaz shromažďování více než pěti osob a pro restaurace a obdobné provozy povinnost zavřít před 22. hodinou večerní. 

Od počátku pandemie země eviduje 104 194 případů nákazy, 1737 úmrtí, reprodukční číslo ke konci tohoto týdne dosáhlo 1,36, což znamená, že jeden pacient s covid-19 může přenést infekci na více než jednu osobu. Během uplynulého měsíce zjistily úřady téměř deset tisíc případů porušení protiepidemických opatření a v této souvislosti bylo uloženo téměř dva a půl tisíce pokut. 

Velikonoce jsou důležitým svátkem i v Koreji. Očekává se, že se tamní věřící budou v hojné míře scházet na mších, či modlitebních shromážděních. Korejská agentura pro prevenci nemocí proto na věřící apeluje, aby ve zvýšené míře dbali nařízených opatření. Riziko dalšího šíření nákazy spatřují úřady také v nadcházejících volbách starostů Soulu a Pusanu. (this can be omitted) 

Očkování bylo v Koreji zahájeno 26. února, od toho data byla vakcína podána bezmála 915 tisícům lidí, z toho cca 80 tisíc lidí obdrželo látku společnosti Pfizer, zbytek pak AstraZenecu.  Denně se očkuje asi 36 tisíc lidí. Nežádoucí účinky se projevily v téměř 11 tisících případech, většinou však měly lehký průběh, 30 lidí po podání vakcíny zemřelo. Do konce června má být naočkováno 12 milionů osob. 

V rámci programu Světové zdravotnické organizace Covax mělo do Jižní Koreje 31. března dorazit 690 tisíc dávek vakcíny firmy AstraZeneca z Holandska. V dodávkách očkovací látky však dochází k výkyvům, ta pro Koreu měla mít původně zpoždění několika týdnů. Nakonec byla dodávka doručena 3. dubna, ovšem snížená téměř o 40 procent s tím, že zbývající část země obdrží třetí týden v dubnu.Korejská agentura pro kontrolu nemocí situaci komentovala ústy své ředitelky Čong Ungjong, která uvedla, že její resort zvažuje řešit případné výpadky v dodávkách prodloužením intervalu mezi podáním první a druhé dávky vakcíny z deseti na dvanáct týdnů. 

Jižní Korea zavede digitální certifikační systém, podle něhož bude možné zjistit, kdo je očkován proti koronaviru. Očkovací pas bude mít formu aplikace pro chytré telefony, která má být uvedena do provozu již tento měsíc, a podle vyjádření premiéra Čong Segjuna se díky ní bude země moci brzy vrátit k předkoronavirovému normálu. Aplikace nebude uchovávat osobní údaje a bude zabezpečena proti zcizení identity. 

Zdroj: Jonhap, Korea Herald, KBS 

#2) Sever vs. Jih, Jih vs. Sever

#2.1) Sever obvinil OSN z nadržování Jihu

Rada bezpečnosti OSN má tento týden zahájit jednání o Severní Koreji, které bude probíhat za zavřenými dveřmi a projedná nedávná odpálení balistických raket krátkého doletu. Předseda výboru pro  mezinárodní organizace severokorejského ministerstva zahraničí Čo Čcholsu ve svém prohlášení obvinil Radu bezpečnosti OSN z extrémní zaujatosti vůči Severu a používání dvojího metru. Poukázal na to, že vojenská cvičení na Jihu jsou Radou bezpečnosti v tichosti tolerována, přestože je KLDR považuje za válečná, nikoli mírová, zatímco obranná opatření, tedy odpálení střel, jsou ze strany USA, Velké Británie a Francie kritizována. 

Severní Korea minulý pátek potvrdila, že den předtím  provedla zkoušku nových taktických střel řízeného doletu. Odpálení proběhlo bez účasti Kim Čonguna.

Zdroj: Jonhap

#2.2) Jih pozoruje uvolnění čínsko-severokorejských hranic a plánuje humanitární pomoc

Jihokorejská vláda zvažuje umožnit místním humanitárním organizacím obnovení pomoci Severní Koreji, protože země vykazuje známky zmírnění striktního uzavření hranic s Čínou, uvedl ve čtvrtek úředník ministerstva pro národní sjednocení. Ministerstvo však situaci zatím pouze monitoruje, protože známky uvolnění restrikcí nemusí znamenat, že jsou hranice, které Severní Korea neprodyšně uzavřela začátkem loňského roku, aby zabránila proniknutí koronaviru na své území, skutečně propustnější. 

Soul opakovaně nabízel Pchjongjangu pomoc, Sever ji však vždy odmítl. Kim Čongun totiž kvůli obavám ze zavlečení viru zakázal přijímání jakékoli pomoci z vnějšku. Ministerstvo národního sjednocení zdůraznilo, že otázka humanitární pomoci by měla být řešena nezávisle na politické a vojenské situaci.

Zdroj: Jonhap 

#2.3) Olympijské hry 2032 v Soulu a Pchjongjangu?

Soul minulý týden oznámil, že Mezinárodnímu olympijskému výboru předložil nabídku spolupořádání letních olympijských her v roce 2032 v Soulu a Pchjongjangu. Soul uvedl, že poté, co Mezinárodní olympijský výbor 25. února překvapivě označil za hlavního kandidáta  na pořádání letních olympijských her v roce 2032 australské Brisbane, korejská vláda a město Soul okamžitě vyjádřili politování nad tímto oznámením a po konzultaci s Mezinárodním olympijským výborem předložili návrh společného pořádání her v Soulu a Pchjongjangu. Jihokorejský prezident Mun Čeinn a severokorejský vůdce Kim Čongun se na spolupráci při společném pořádání olympijských her v roce 2032 dohodli ve  společném prohlášení v Pchjongjangu podepsaném v září 2018.Společné pořádání her v sobě obsahuje vizi s názvem “K budoucnosti bez hranic”  a pět hlavních myšlenek zahrnujících zejména  snižování nákladů a minimální poškozování životního prostředí, sjednocení a mír na Korejském poloostrově a  spojení špičkové technologie a kulturního dědictví Koreje.

Zdroj: Jonhap 

#3) Vláda Demokratů: skandály a omluvy

V posledních týdnech zmítají Jižní Koreou skandály nejvyšších politických představitelů vládnoucí Demokratické strany, což jsme zaznamenali v četných omluvách politiků.  Někteří sexuálně obtěžují podřízené, jiní figurují v aféře spekulativního nákupu pozemků, další pak zdražili nájemné nad zákonem stanovené maximum. Posledně jmenovaní připravovali legislativu, která nařizuje majitelům nemovitostí, že smějí nájmy za bydlení  zvýšit pouze o 5 %.  Nyní vyšlo najevo, že někteří poslanci zákon obešli pár dní před tím, než byl díky absolutní většině, kterou Demokraté v Národním shromáždění mají, schválen. Je před volbami starostů Soulu a Pusanu, důvěra ve vládní stranu prudce klesá, lidé jsou rozzlobení a Demokraté se bojí prohry. Vedoucí představitelé strany se tedy za selhání znovu a znovu omlouvají. Úřadující předseda Kim Tenjon ke kauze nájemného prohlásil: “Nebyli jsme upřímní. Reforma na raketový růst cen bydlení nestačila. Neporozuměli  jsme přáním mladší generace.” Demokraté podle něj posílí své morální standardy i etický kodex a budou na sebe tvrdší. 

Zdroj: Čungang ilbo

#4) Seriál Exorcista Čosonu byl stažen z vysílání 

Produkce jihokorejských seriálů se v poslední době ocitla pod palbou kritiky ze strany veřejnosti za překrucování korejské historie. Historické drama Exorcista Čosonu, které je zasazeno do počátku 15. století  a vlády krále Tchedžonga, bylo minulý týden staženo po odvysílání pouhých dvou epizod. Veřejnost kritizovala zejména scény, ve kterých král Tchedžong masakruje nevinné obyvatele Čosonu, a korunní princ, pozdější král Sedžong, jí čínské jídlo a popíjí čínský alkohol. Potomci královské rodiny I si stěžovali na zkreslené zobrazení svých předků. Kritika a náhlé ukončení tohoto seriálu také opětovně rozvířily kritiku historického seriálu Mr. Queen (Čchorinwanghu), který čelil obdobné kontroverzi ohledně historického zkreslení a parodování  skutečných historických postav, nicméně nebyl stažen z vysílání a těšil se velké sledovanosti. Nyní však bylo drama staženo z korejské streamovací platformy Tving.Stažení seriálu Exorcista Čosonu ovlivňuje uvedení dalšího dobového seriálu s názvem Snowdrop (Solkanghwa), který má být zasazen do roku 1987, tedy do období počátků demokratizace země a jeho vysílání je plánováno na konec roku. Producenti seriálu však již nyní zveřejnili prohlášení, v němž popírají obvinění, že jejich projekt bude obsahovat zkreslený náhled na historické události.

Zdroj: Jonhap

#5) Renesance minari v korejské kuchyni

Minari, neboli halucha jávská, či japonská petržel je velmi běžná rostlina. Roste na vlhkých, stinných místech. Díky úspěchu filmu Minari nyní v korejské kuchyni zažívá renesanci. Lze ji jíst syrovou, připravenou například jako mučchim, tedy se sojovou omáčkou, sezamovým olejem a paprikou, nebo vařenou, či grilovanou. Nejčastěji se ale přidává do polévky, zejména do “Eeintopfu” z kousků ryb a rybích vnitřností, zvaného meuntchang. Hodí se však také k masu. Zvláštní oblibě se těší jako příloha ke grilovanému vepřovému bůčku, především pokud je grilovaná přímo ve výpeku. Je křupavá a charakteristicky voní, čistí dutinu ústní. 

Prodej této zeleniny v některých supermarketech stoupl až o 70 %. Mnohé řetězce dokonce těm, kdo si minari koupí, nabízejí vstupenku na stejnojmenný film, který nyní uvádějí korejská kina. 

Zdroj: Čungang ilbo

Speciál

3. dubna - 73. výročí masakru na ostrově Čedžu 

Po osvobození Koreje od Japonců, kteří zemi okupovali v letech 1910-1945, nebyla na Jihu ustavena korejská vláda. Po dvou letech neshod okupačních správ i na Severu a Jihu  přenesly Spojené státy otázku Koreje na půdu Organizace spojených národů. Ta rozhodla o svobodných volbách pro Koreu pod svou patronací a ty se měly konat  10. května 1948. Okupační správa se od samotného počátku nelíbila žádnému Korejci, ale největší nespokojenost panovala na jihu, konkrétně na ostrově Čedžu. Tamní obyvatelé aktivně protestovali již proti japonské okupaci, demonstrovali také proti závěrům Moskevské konference, která ustavila Americko-sovětskou smíšenou komisi pro dohled nad Koreou (UNTCOK). Proti konání zmíněných voleb protestovali již rok před jejich faktickým konáním.

Za  začátek povstání se považuje 3. duben 1948. Hnutí bylo označeno za komunistickou vzpouru a jako takové tvrdě potlačeno. Obzvláště brutální byly zásahy poté, co zmíněné volby proběhly a do čela státu se dostal I Sungman, který dění v zemi ovládal  pomocí stanného práva a armády, jejíž velení převzali Američané. Na ostrově Čedžu bylo v měsících následujících dubnové události  zabito na třicet tisíc civilistů, což v té době představovalo asi 10 procent tamní populace. Dalších až čtyřicet tisíc obyvatel Čedžudo uprchlo do Japonska. I Sungman s vědomím americké vojenské vlády v Koreji (USAMGIK) podnikl řadu dalších protikomunistických tažení a ještě na začátku korejské války de facto vybíjel vlastní civilisty. Celkem bylo zastřeleno, nebo popraveno podle střízlivých odhadů na 250 tisíc lidí. 

Ani po skončení korejské války roce 1953, ale ani po pádu prezidenta I Sungmana se o událostech na Čedžu nesmělo mluvit, natož učit ve školách. Pokusy o umělecké ztvárnění masakru byly tvrdě trestány.  Od chvíle, kdy na konci 80. let nahradily vojenské režimy  relativně demokratické vlády, se Korea snaží s touto temnou stránkou své historie vypořádat. V roce 2003 se národu za masakr na Čedžudo omluvil prezident Ro Muhjon. 

Ti, kdo přežili, byli však až do roku 2019, kdy soud zneplatnil některé rozsudky, vynesené během stanného práva, de facto obžalováni z podněcování k povstání, či z šíření komunistické ideologie, jež byla postavena mimo zákon. 

26. února letošního roku přijalo Národní shromáždění pozměňovací návrh ke Zvláštnímu zákonu o Čedžu, který umožní v červnu zahájit nové vyšetřování incidentu a následně odškodnit jeho oběti.

Zdroj: Hangjore, Wikipedie, Jonhap, Čungang ilbo

Redakce ve spolupráci s doc. Miriam Löwensteinovou