Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

"O přijetí eura si rozhodneme sami". Jistě, pane premiére?

Předseda vlády České republiky Petr Nečas je v poslední době ústřední postavou "tahanic o euro". Chtěl bych tímto článkem především reagovat na stále omílané tvrzení pana premiéra, že "Česká republika přijme euro tehdy, až náklady na udržení koruny převýší náklady na zavedení jednotné evropské měny" (článek na Novinky.cz) či jeho tvrzení v dopisu Petru Machovi: "Znovu zdůrazňuji, že bez aktivního projevu vůle se nemůže žádný členský stát EU stát stát členem eurozóny".

AP / idnes.cz

Jinak řečeno, premiér Petr Nečas tvrdí, že pokud euro nebude Česká republika chtít přijmout, může jej nepřijmout. Způsobů jak se vyhnout nahrazení koruny eurem se diskutuje několik.

Prvním je jistě neplnění maastrichtských kritérií. Ovšem maastrichtská kritéra jsou taková, že ten, kdo je neplní, toho nejspíš čeká malér (je příliš zadlužen, zadlužuje se velmi rychle, má velmi nestabilní cenovou hladinu). Je také nutné vzít v úvahu, že maastrichtská kritéria neplní většina ze zemí, které již euro používají. Zvlášť po roce 2008 jen málo zemí eurozóny drží deficit státního rozpoču pod 3 % HDP - viz tabulka Eurostatu, mezní hodnota je -3,0 (tedy deficit ve výši 3 % HDP); menší číslo znamená nesplnění kritéria. Průměr eurozóny (EA17) je přitom deficit ve výši cca 6 % HDP (v tabulce tedy hodnota -6,0).

Druhým způsobem jak se vyhnout zavedení eura je prosté neprovedení úkonů, které jsou nutné pro změnu měny. Jde o neprovedení opatření ke změně měny (tj. vybírat i nadále daně v Kč), prostě euro ignorovat. To by však znamenalo velmi hrubým způsobem porušit mezinárodní smlouvu.

Třetím způsobem je blokování určení přepočítacího kurzu podle článku 140 SFEU, odstavec 3 (viz níže).

Co říkají smlouvy?

Opravdu záleží jen na nás kdy přijmeme euro? Podívejme se tedy co říká Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU, ve znění tzv. Lisabonské smlouvy). Jde totiž o to, že členské státy EU mají používat euro. Tečka. Ovšem výjimka potvrzuje pravidlo, a tato výjimka je uvedena v článku 139 SFEU. Hned další článek, číslo 140, říká, jak stát nepoužívající euro výjimku ztratí. Ano, výjimku - podle té výjimky zatím nepoužíval euro a jakmile ji ztratí, měl by euro začít používat (přestanou se na něj vztahovat odpovídající výjimky).

Nyní se tedy podívejme co říká zmiňovaný článek 140 SFEU (tučně citace smlouvy, normálně text tohoto článku):

1. Alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na který se vztahuje výjimka, Komise nebo Evropská centrální banka podávají Radě zprávy o pokroku dosaženém členskými státy, na které se vztahuje výjimka, při plnění jiných závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie. Tyto zprávy posuzují také slučitelnost statutů jejich národních bank s články 130 a 131 a se statutem ESCB a ECB. Zprávy také posoudí, zda bylo dosaženo vysokého stupně udržitelné konvergence, na základě toho, jak jednotlivé členské státy splnily následující kritéria (následuje uvedení kritérií a odkazů na další dokumenty).

2. Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě rozhoduje na návrh Komise, které členské státy, na které se vztahuje výjimka splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v odstavci 1, a zruší výjimky dotyčných států.

Rada rozhoduje po obdržení doporučení přijatého kvalifikovanou většinou jejích členů zastupujících členské státy, jejichž měnou je euro. Tito členové rozhodnou do šesti měsíců poté, co Rada obdrží návrh Komise.

Kvalifikovaná většina uvedených členů je podle drhého pododstavce je vymezena podle čl. 238 odst. 3. písm. a). (ten de facto říká, že aby rozhodnutí nebylo přijato, musí se proti postavit státy zastupující alespoň 35 % obyvatelstva celku a ještě další stát navíc - kdo chce, nechť nalistuje)

3. Bude-li rozhodnuto postupem podle odstavce 2 o zrušení výjimky, stanoví Rada neodvolatelně hlasy členských států, jejichž měnou je euro, a dotyčného členského státu na návrh Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou jednomyslným rozhodnutím přepočítací koeficient, podle něhož euro nahradí měnu dotyčného členského státu, a přijme další opatření nezbytná pro zavedení eura jako jednotné měny v dotyčném členském státě.

Terminologická poznámka

Ve smlouvách se používají dva velmi podobné termíny: Rada a Evropská rada. Protože ne každý ví v čem se tyto dva orgány EU liší, a že jde o různé orgány, myslím si, že bude dobré vysvětlit rozdíly. A ještě pozor, existuje také mezinárodní organizace Rada Evropy.

Rada EU ("Rada") je orgánem, kde každý stát zastupuje jeden zástupce. Může to být aktuálně předseda vlády, ministr zahraničí - vlastně kdokoliv kdo má mandát vlády zastupovat členský stát EU. Obvykle jde o ministra příslušného podle projednávané věci. Rada tak může zasedat i vícekrát najednou, pokaždé dané státy reprezentují jiní ministři. Jde tedy o kolektivní orgán, kde účastníci zastupují své státy.

Evropská rada je orgánem EU. Členy jsou hlavy států či předsedové vlád, jde o takovou "vládu Evropské unie". Jako jiné vlády, i Evropská rada má exekutivní pravomoce, například může omezeně rozhodovat o změně primárního práva, o zahraniční politice EU či o změně způsobu rozhodování z jednomyslného hlasování na hlasování "kvalifikovanou většinou" (pasarela). Podobně jako Rada EU je i Evropská rada kolektivním orgánem. Nezastupuje však členské státy, ale přímo Evropskou unii - je jakousi federální vládou.

Systematické nedodržování konvergenčních kritérií či blokování přepočítacího kurzu

V této části se budu věnovat hned dvěma způsobům jak se snažit vyhnout povinnosti přijmout euro. Systematické nedodržování konvergenčních kritérií považuji za hloupost. Je to podobné jako vyhýbat se nějaké povinnosti (třeba dříve vojenské) sebepoškozováním. Snažíme se vyhnout nepříjemné povinnosti, avšak za cenu jiné ztráty.

Máme snad zájem na tom zruinovat vlastní ekonomiku? Navíc by to nejspíš ani nefungovalo. Slovensko nesplnilo deficitní kritérium v roce 2006, přesto v roce 2008 vstoupilo do eurozóny. Řecko za celou dobu od roku 2001 ani jednou nemělo deficit pod požadovaná 3 %. V roce 2009 a 2010 kritérium nesplňovala většina členů eurozóny.

Přečtěme si pořádně znění článku 140 SFEU. Zkusím ten postup pro zrušení výjimky shrnout jednoduše:

1. Komise nebo ECB podají Radě zprávu o pokroku členských států s výjimkou (aspoň 1x za dva roky)

2. Komise může Radě navrhnout zrušení výjimky u členského státu s tím, že podle Komise splňují nezbytné podmínky. Komise tedy může tvrdit, že členský stát podmínky splňuje i když je nesplňuje podle ustanovení ve smlouvách doslova. Bez problému se přitom může odvolat na "finanční krizi" a na skutečnost, že je zapotřebí porovnávat se skutečností v současné eurozóně.

3. Rada kvalifikovanou většinou států eurozóny rozhodne, zda nám výjimku zruší nebo ne. Nezruší jen tehdy, když se proti návrhu postaví členské státy představující alespoň cca 116 mil. obyvatel plus jeden další členský stát eurozóny. Tedy skutečně bez nás, protože v ten okamžik ještě nebudeme v eurozóně.

4. Stejná skupina států společně i s námi (pokud rozhodnou o zrušení výjimky) musí najít pevný přepočítací kurz. To můžeme bojkotovat. Jelikož Rada je složena ze zástupců vlád s mandátem jednat v Radě, může být těžké odolat souhlasu. Někteří vrcholní politici se totiž bojí i křiku.

Suma sumárum: Postup podle bodů 1 až 3 je mimo naši kontrolu, pro splnění bodu 4 stačí kývnutí našeho premiéra.

Ignorace na vnitrostátní úrovni

Zrušení výjimky jistě můžeme blokovat i na vnitrostátní úrovni. Tomu, že by se současná politická reprezentace k něčemu takovému odvážila, však příliš nevěřím. Stačí se podívat na příklady uvedené v první kapitole knihy Petra Macha Jak vystoupit z EU (online, zdarma). Jistě se mohu mýlit. Možná by pan předseda vlády dodal svým slovům váhu kdyby navrhl nějakou změnu zákonů, která je v rozporu s evropskými směrnicemi. Třeba 14% základní sazbu DPH, zrušení daně z elektřiny nebo výrazné snížení spotřebních daní (i ty jsou "harmonizovány" pokud jde o spodní sazbu) - prostě něco takového..

Nechceme nikomu kazit večírek

Dokud budeme mimo eurozónu, problémy s ní související včetně účasti na Evropském stabilizačním mechansmu se nás povětšinou nebudou týkat. Problém tkví především v tom, že euro zřejmě budeme muset přijmout. Právě proto, nechceme-li se dostat do vážných problémů, bychom měli zablokovat ratifikaci Rozhodnutí Evropské rady o změně SFEU.

Státy, které mají na této změně zájem (zejména Německo, které nyní nese značnou zátěž 120 miliard euro v rámci EFSF), by mohly tvrdit - vždyť se vás to netýká, tak proč nám to kazíte? Problémem je skutečnost, že se nás to týkat bude, jakmile zavedeme euro. A že se to může stát, aniž bychom to chtěli, je dost dobře možné. Vyjednejme si tedy výjimku (opt-out) podobně jako Velká Británie a Dánsko. Na její začlenění do přístupové smlouvy s Chorvatskem ještě není pozdě. Společně s ratifikací opt-outu jistě rádi ratifikujeme i změnu SFEU. To proto, že budeme s jistotou vědět, že si sami rozhodneme zda přijmeme euro či nikoliv; a také přece ostatním nechceme kazit jejich soukromý dluhový večírek.

Jenomže to zřejmě nebude stačit, protože úředníci v Bruselu jsou kreativní a přicházejí s inovativními způsoby jak ostatní donutit "investovat" správně - tedy do krachujících států. A kdyby to nestačilo, rozhodnout by mohla třeba skutečná evropská vláda s pravomocemi, o kterých si současná Evropská rada může zatím nechat jen zdát.

Na závěr pár slov Petra Macha k tématu. Videozáznam je z minulé demonstrace proti ratifikaci výše zmíněného Rozhodnutí Evropské rady. Ministr zahraničí následně bod stáhl z projednávání na schůzi Senátu - k zařazení, rozpravě a hlasování tedy dojde nejspíš na příští schůzi zahájené 5. září.

Programové prohlášení vlády - bezcenný cár papíru?

Současná ratifikace probíhá v režimu tzv. "ústavní většinou", pro schválení je tedy zapotřebí 3/5 všech poslanců a senátorů. Premiér Nečas sice v dopisu Petru Machovi tvrdí, že nejde o rozšiřování pravomoci EU, nicméně pokud by náhodou neměl pravdu, schválení v tomto režimu by pro rozšíření pravomoci EU (a další omezení naší svrchovanosti) posvětilo.

A právě v Programovém prohlášení vlády se na straně 14 uvádí: "V případě zásadních institucionálních změn EU vyžadujících úpravu primárního práva bude přesun dalších pravomocí z České republiky na EU potvrzován referendem.". Změna Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je změnou primárního práva. Proč tedy předseda vlády navrhuje její ratifikaci komorami parlamentu a nikoliv referendem podle slibu v Programovém prohlášení vlády? Uvědomují si tento rozpor též poslanci a senátoři zvolení za strany vládní koalice? Budou i přesto hlasovat pro souhlas s ratifikací?

Přesto, že si Petr Nečas i nadále udržuje pověst "slušného člověka", mám nyní již dost důvodů mu nevěřit ani slovo.

Odkazy na dokumenty Poslanecké sněmovny a Senátu:

Autor: Karel Zvára | čtvrtek 18.8.2011 8:02 | karma článku: 30,06 | přečteno: 4033x
  • Další články autora

Karel Zvára

Povinná podpora migrantů z Afriky se blíží

Zaštítěn kouřovou clonou směrnice o copyrightu přijal Evropský parlament 26. března 2019 Usnesení o základních právech lidí afrického původu.

27.3.2019 v 18:03 | Karma: 41,39 | Přečteno: 2426x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Karel Zvára

Hrátky s grafy

Data je dobré vizuálně prezentovat tak, aby je divák dobře pochopil. Často je ale možné vybrat z několika různých způsobů ten, který se autorovi nejlépe "hodí do krámu". Tentokrát o tom, zda vstup do EU zlepšil export ČR do EU-15.

22.3.2019 v 13:06 | Karma: 22,80 | Přečteno: 775x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Karel Zvára

Předvolební argumentační zamyšlení

Předčasné volby se blíží. A aby bylo jasné, že nejsem nestranný, hned na začátek uvádím, že v nich kandiduji za Svobodné. Chci se v tomto článku zamyslet nad tím, o co v politice podle mého názoru jde, a jaké argumenty jsou tedy relevantní a jaké nejsou. Pozoruji totiž, že někteří (a střílím i do vlastních řad) v předvolebním nadšení nejspíš nechtěně a nevědomě upřednostňují využití příležitosti pro "šťouchnutí do oponenta" před relevantností argumentů.

14.10.2013 v 7:30 | Karma: 22,46 | Přečteno: 739x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Nešťastná amnestie

Prezident Václav Klaus vyhlásil při příležitosti 20. výročí nezávislosti České republiky dílčí amnestii. Osobně to považuji za nešťastný krok, kterým mne Václav Klaus rozhodně nepotěšil.

2.1.2013 v 21:42 | Karma: 24,55 | Přečteno: 1489x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Omluva Zbyňku Pospíchalovi a společnosti Dial Telecom, a.s.

12. ledna 2012 jsem přednesl úvodní příspěvek na veřejné diskusi Svobodných na téma "regulace internetu". V rámci besedy jsem nesprávně uvedl jako příklad původce špatné konfigurace BGP směrovače společnost Dial Telecom, a.s. a jmenoval jejího zaměstnance Zbyňka Pospíchala (ne však jako původce chyby). Po upozornění beru svá slova zpět. Nesprávně jsem si totiž vzpomněl na úlohu jednotlivých aktérů ve dva roky starém článku, ve kterém jsem se o události dočetl. Tímto se omlouvám Zbyňkovi Pospíchalovi i společnosti Dial Telecom, a.s. a svá slova na jejich adresu, která jsem uvedl na zmíněné besedě, beru zpět.

1.2.2012 v 13:07 | Karma: 7,98 | Přečteno: 583x | Diskuse| Miniblogy

Karel Zvára

Česká republika prý dnes podepsala ACTA

Česká republika dnes v Japonsku připojila k mezinárodní smlouvě ACTA, který de facto likviduje svobodný internet, dělá z prohledávání elektronických přístrojů na hranicích pravidlo a téměř každého uživatele Internetu umožňuje stíhat pro "poškozování duševního vlastnictví. V žádném zdroji jsem se nedočetl kdo za Českou republiku ACTA podepsal ani od koho a jaký k tomu měl mandát. Pokud takovou informaci máte, prosím Vás o její zaslání.

26.1.2012 v 14:23 | Karma: 26,05 | Přečteno: 1790x | Diskuse| Společnost

Karel Zvára

Ve středu nebude fungovat anglická Wikipedie

Včera, v pondělí 16. ledna 2012, se na stránce Wikimedia Foundation objevilo prohlášení výkonné ředitelky Wikipedia Foundation Sue Gardnerové. Přináším jeho překlad, aby i ti, kdo nerozumí anglickému textu, rozuměli důvodům. Původní text je opatřen licencí Creative Commons Attribution - Share Alike License, která umožňuje jeho využití. Dále ještě odkazui na můj předchozí článek Piráti vs. Svobodní - domněnky a skutečnost, ve kterém je vložené video z příspěvku a besedy právě na téma regulace internetu. Zbytek článku je již jen překladem prohlášení výkonné ředitelky Wikimedia Foundation.

17.1.2012 v 10:54 | Karma: 17,25 | Přečteno: 1218x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Svobodní vs. Piráti - domněnky a skutečnost

V posledních dnech se na webu (především blogy) objevily reakce na článek Benjamina Kurase Svobodné, nebo kradené? Narážím na článek pana Škopa či na článek v Pirátských novinách. Co mají Svobodní a Piráti společného a kde se zásadně liší? A co s tím má pan Kuras společného? Na to se pokusím odpovědět v tomto článku.

13.1.2012 v 14:36 | Karma: 28,86 | Přečteno: 4197x | Diskuse| Média

Karel Zvára

Na dlouho poslední šance na trvalou euro-výjimku

Dnes odletí premiér Nečas na jednání Evropské rady v Bruselu. Ve čtvrtek večer bude s ostatními státníky ze zemí Evropské unie a s "prezidentem" van Rompuyem večeřet. Na páteční ráno je naplánováno podepisování přístupové smlouvy s Chorvatskem, odpoledne se bude jednat o "řešení dluhové krize". Pan premiér má na dlouhou dobu poslední šanci prosadit jeho požadavek rozhodnout si o zavedení eura v České republice v referendu.

8.12.2011 v 10:01 | Karma: 20,90 | Přečteno: 1053x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Jak může vypadat (nejen) řecký bankrot

Je možné, že v blízké budoucnosti Řecko nebo i jiné státy nebudou schopné hradit řádně a včas své splatné závazky, především úroky a splatné jistiny státních dluhopisů. Takové situaci se říká státní bankrot. V tomto článku chci nastínit možné scénáře vývoje. Nemám patent na rozum, je možné, že v úvaze udělám chybu nebo něco přehlédnu. Budu rád, když mě na chybu v diskusi upozorníte a budeme o ní diskutovat.

6.12.2011 v 7:47 | Karma: 17,78 | Přečteno: 1559x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Bude tentokrát "euroval" schválen?

Euroval, tedy soubor dvou přerozdělovacích mechanismu - EFSF ("Evropský nástroj finanční stability") a ESM (Evropský stabilizační mechanismus, "Smlouva dluhů"), začíná, zdá se, být v České republice opět aktuálním tématem. Není divu, Poslanecká sněmovna i Senát hodlají již tento týden hlasovat o ratifikaci ESM (EFSF se nás zatím netýká).

5.12.2011 v 7:31 | Karma: 26,21 | Přečteno: 1332x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Čekáme na Vaše jasné vyjádření proti "eurovalu", pane premiére..

Premiér Petr Nečas v březnu dohodl a svým hlasem podpořil účast České republiky na Evropském stabilizačním mechanismu (ESM), tedy na tom, čemu Slováci říkají "trvalý euroval". Od tohoto kroku jej tehdy Svobodní zrazovali. Petr Nečas na trvalý euroval kývl a napsal k tématu poměrně dlouhý dopis. Mohlo by se zdát, že si Petr Nečas v posledních dnech si uvědomuje, jaké důsledky by pro Českou republiku mohla účast na trvalém eurovalu (ESM) znamenat. Dokonce navrhuje, abychom o "přistoupení k euro" rozhodovali v referendu.

20.10.2011 v 7:04 | Karma: 38,32 | Přečteno: 4278x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

ESM: Černý scénář

Tento článek věnuji výhradně evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM), konkrétně tomu co by se snad v budoucnosti mohlo stát. Netvrdím, že se to stane, nechci nikoho strašit. Dost možná to bude jinak, alespoň pokud jde o načasování; proto jsem tento článek také nazval "černý scénář". U každého kroku se pokusím vypořádat s argumenty proti realističnosti scénáře. Ostatní argumenty snad zvládneme prodiskutovat pod článkem (jen nesedím celý den u počítače, dost možná odpovím až večer).

20.9.2011 v 10:03 | Karma: 30,66 | Přečteno: 2511x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Tři cesty vývoje evropské dluhové krize

Řecko, a možná nejen Řecko, už mnoho měsíců stojí na pokraji státního bankrotu. Pomoc z EFSF či z MMF pomáhá prodlužovat agónii, neřeší však problém samotný. Ten je totiž ve společné měně při rozdílném výkonu ekonomiky Řecka a zemí jako je Německo či Rakousko.

19.9.2011 v 13:33 | Karma: 27,17 | Přečteno: 2235x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Kolik platíme politickým stranám?

Včera jsem publikoval článek navrhující přispět k narovnání politické soutěže zrušením (či výraznou změnou) dotování politických stran ze státního rozpočtu a ústavním uktvením povinnosti nemít deficitní rozpočet na úrovni státu. Několik čtenářů mi napsalo (i když ne v diskusi), že běžný čtenář nemívá představu o tom které strany a v jakém objemu získávají dotace. Nyní chci tuto informaci doplnit.

22.4.2011 v 12:44 | Karma: 20,11 | Přečteno: 1665x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Volby? Hlavně svobodné..

V souvislosti se současnou vládní krizí se mluvilo o možnosti předčasných parlamentních voleb. V tomto článku bych se chtěl zamyslet nad současným systémem, zejména na financování politických stran a jejich ekonomické moci. Právě skutečnost, že strany, které jsou momentálně "u moci", mohou s využitím veřejných prostředků ovlivňovat příští volby, považuji za důvod, proč jsou u moci stále stejní lidé. Jsou potom volby skutečně svobodné?

21.4.2011 v 13:33 | Karma: 22,15 | Přečteno: 1943x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Poděkování ČSÚ za odpověď

19. ledna 2011 jsem na tomto blogu zveřejnil dopis, který jsem jako otevřený adresoval Českému statistickému úřadu. Uvedl jsem v něm pochybnosti ohledně mé schopnosti správně vyplnit "sčítací formuláře". Dnes, 7. února 2011, jsem od ČSÚ obdržel odpověď. Jsem přesvědčen, že podle § 3 autorského zákona se na odpověď ČSÚ nevztahuje ochrana podle autorského práva. ČSÚ jsem v původním dopise upozornil, že jejich odpověď zveřejním. Zbytek článku je tedy odpovědí ČSÚ, ze které vynechávám jen jméno osoby, která se pod odpověď podepsala.

7.2.2011 v 16:31 | Karma: 20,44 | Přečteno: 3253x | Diskuse| Společnost

Karel Zvára

Otevřený dopis Českému statistickému úřadu

Čeká nás "sčítání lidu, domů a bytů". Jako člověk, který se snaží nic nezanedbat, jsem si tedy otevřel stránku www.scitani.cz, vyhledal sčítací formuláře a prostudoval nápovědu. Vím, že mám na základě zákona povinnost vyplnit všechny povinné údaje podle pravdy. Zjistil jsem však, že to zřejmě nedokáži. A že mi tedy hrozí, že budu muset zaplatit pokutu ve výši 10.000 Kč. Já ji však nebudu chtít zaplatit. Stát totiž po mě chce něco co mu prostě nemohu dát. Proč? Pojďme se podívat na jednotlivé otázky a na problémy, které s nimi mám. Zbytek článku je textem, který zašlu Českému statistickému úřadu. Jako člověk, který má ke statistice blízko, totiž vím, že je lepší "chybějící pozorování" než nesprávný údaj. A penalizovat "chybějící pozorování" považuji za obrovskou chybu. Zákon totiž zvýhodňuje uvedení věrohodných nesprávných údajů před jejich neuvedením. Kromě (alespoň pro mne neakceptovatelného) zasahování do soukromí tedy sčítání lidu "zjistí nějaké údaje", které však dost možná nebudou odpovídat skutečnosti. A toto zasahování do soukromí za účelem zjišťování nevěrohodných údajů nás bude stát více než 2,5 miliardy Kč. Přidejte si tedy ke "Kalouskově složence" dalších 250 Kč za každou osobu. Doporučuji všem, aby se podívali na www.scitani.cz a zjistili, zda jsou schopni tyto formuláře úplně a správně vyplnit. No a pokud ne, můžete napsat ČSÚ dopis také. Jistě budou rádi, že sčítaní občané projevují o sčítání zájem, a že se všemožně snaží dostát povinnostem, které na ně poslanci uvalili skrze zákon č. 269/2009 Sb. Jelikož neposkytnutí přesných a úplných údajů, stejně jako neodevzdání vyplněných formulářů, může být "odměněno" pokutou 10.000 Kč, pečlivě važte odpovědi.

19.1.2011 v 12:36 | Karma: 38,91 | Přečteno: 5418x | Diskuse| Společnost

Karel Zvára

Příští složenka na veřejné dluhy může být skutečná...

Ministerstvo vnitra navrhuje, aby se na úhradě obecních dluhů podíleli i obyvatelé. Alespoň to říká nadpis článku na iHNED.cz. Článek také cituje čtvrteční MF Dnes: "I občané by se ale na oddlužení obce museli podílet, třeba placením vyšší daně z nemovitosti nebo opravou chodníků". Jak je to tedy s těmi obecními dluhy, s veřejným hospodařením vůbec a jak je možné, že by občan obce musel platit nějaké závazky, které dobrovolně nepřijal?

26.11.2010 v 23:47 | Karma: 18,92 | Přečteno: 1864x | Diskuse| Politika

Karel Zvára

Kdo je další na řadě?

Španělská ministryně financí Elena Salgadová vyloučila, že by její země potřebovala finanční pomoc. Říkal jsem si, že už jsem něco podobného kdysi slyšel, ale neměl jsem čas to dohledávat. A hle, během pár desítek minut se potřebné odkazy objevily na mé facebookové zdi. A jelikož moji "zeď" na facebooku čte relativně málo lidí, podělím se s vámi o odkazy na články, kvůli kterým jsem dnes měl pocit deja-vu.

24.11.2010 v 15:15 | Karma: 16,55 | Přečteno: 1300x | Diskuse| Ekonomika