Je dojemné, jakou si paní Marksová dělá starost o drobné živnostníky a jejich budoucnost. Uvědomila si, že ti chudáci, kteří odvádějí minimální odvody do důchodového systému, budou pobírat místo důchodu almužnu. Pokud se dožijí...
Její starostlivost dospěla do té míry, že živnostníci by měli dostat v únoru spolu s vyúčtováním odvodů informace s propočty. V dopise se dozvědí, že při hrazení minimálního pojistného po dobu 40 let jejich penze dosáhne 6 492 korun. Nejnižší odvod činí zhruba 1 970 korun. Pokud by člověk chtěl pobírat devět tisíc korun, měl by odvádět měsíčně 3193 korun. Aby získal průměrnou penzi, která loni na konci září činila 11 334 korun, musel by do systému platit každý měsíc 6 149 korun, upřesnila Iva Merhautová, náměstkyně paní Marksové. Tyto informace jsem získala ZDE.
Jakmile jsem si tohle přečetla, nastoupila moje ženská logika a obyčejné kupecké počty.
Když budu místo 1 970 korun odvádět 3 193 Kč, zaplatím měsíčně o 1 223 Kč víc. Můj důchod se za nějakých x let možná navýší o cca 2 500 Kč. Tady to snad ještě má logiku.
Ale, pokud budu platit navíc 4 179, dostanu na důchodu možná o 4 842 víc. Tak tady už začínám mít silný pocit, že si z nás drobných podnikatelů někdo dělá srandu a ne malou!
Přičemž si povšimněte prosím slůvka možná. Použila jsem ho, protože černé díře s názvem státní pokladna nevěřím.
Na tohle mě, paní Marksová, nenachytáte.
Nebudu se tady zabývat otázkou, bude-li stát v době až půjdu do penze, mít peníze na výplatu mého důchodu.
Obyčejné počty, ke kterým jsem nepotřebovala žádnou vysokou matematiku, ale vystačila si se znaménky plus, mínus, krát a děleno, mi řekly: "Když si budeš příslušnou částku dávat stranou, můžeš doufat, že až nastoupíš do důchodu, přilepšíš si ze svého. Budeš vědět, s čím počítat. Tedy, pokud tvá banka nezkrachuje, či pokud tvoje peníze uložené pod polštářem nevezme třeba velká voda, oheň či zloděj. Je to prašť jako uhoď."
Variantou by též mohlo být, zakoupit nemovitost. Tu pronajmu. Nájemné mi bude pomáhat splácet hypotéku, k tomu přidám ještě částku, kterou bych přispívala do důchodového systému, např. ony cca čtyři tisíce. V době nástupu na penzi mi nájemné bude příslušný obnos zvyšovat.
Možná namítnete, že hypotéku těžko malý živnostník dostane, když má malý příjem. To je pravda. Ale třeba má partnera, který svým příjmem půjčku zaštítí.
Ano, ještě se nabízí otázka: Co když budu žít do sta let? Pak bych vyšší důchod pobírala dlouho. Ovšem také se může stát, že se důchodu nedožiju nebo si ho neužiju, protože do věčných lovišť budu povolána dřív, než si představuju. Kdy můj konec přijde, mi neřekne žádná křišťálová, ba ani ještě křišťálovatější koule.
A protože nehodlám přispívat do bezedného chřtánu nenasytného státu, ponesu si za svoji budoucnost zodpovědnost sama.
A co si myslíte vy, čtenáři? Jestli jsou tyhle moje počty mimo mísu, ráda se nechám poučit.
Zajímavý článek je k nahlédnutí TADY
