Poslední dobou doma slýchám větu vyslovovanou s despektem: „Nojo, když ty jsi ten chlap.″ Je to pro mě otázka k zamyšlení. Říká se, že každá žena má v sobě mužský prvek a opačně. Nevím, čím to je, ale i já sama pociťuji, že chlap ve mně nabývá na síle.
Jako mladá jsem sice, co se vzhledu týče, nikdy nebyla křehká květinka, ale svoji ženskost jsem si hýčkala. Často jsem plakala, obzvlášť, když jsem nedostala, co jsem chtěla. Pořád jsem fňukala. Bolela mě hlava, hlavně ve středu (hihi). Dělala jsem ze sebe chudinku. Hmmm, když nad tím teď přemýšlím, není to známka ženství, ale spíš dětinskost. Nevím, proč jsem si myslela, že projevovat slabost patří k ženě stejně jako sukně. Postupem let jsem pochopila, že brekem nezískám ani pochopení ani soucit. Nikdy se mi nepodařilo něco si vybrečet. Můj Muž nesnáší ženský pláč. Neví, jak se má chovat a uvádí jej to do rozpaků. Takže, pokud jsem se snažila si něco vybrečet, nefungovalo to. Nakonec jsem pochopila, že tudy cesta nevede. A přestala slzami plýtvat.
To, že se ve mně probouzí mužský prvek jsem pochopila, když mi přestala být pořád zima. Když mě přestala často bolet hlava. Když mi zachutnalo pivo, ten nejlepší iontový nápoj. Když jsem poprvé spala pod širákem a dokonce se mi to líbilo!
Ten chlap ve mně se mnou dělá divy.
Představte si, že mě nutí, když stojím na červené, vyrazit úplně první. Porazit vedle stojící auťáky. Červená, oranžová, noha už připravená na plynu i spojce, jakmile padne zelená, vyrážím. Musím být první stůj co stůj. Vždycky, když se mi to podaří, se ďábelsky zachechtám. No řekněte, tohle není známka ženskosti. V dobách, kdy ve mně převládala žena, jsem při oranžové vytáhla rtěnku, sklopila zpětné zrcátko... a dokud na mě nezačali chlapi zezadu troubit, nic se mnou nehlo!
Chlap ve mně způsobuje, že když přiberu, roste mi břicho, nikoli zadek a prsa! Tuhle jsem měla chuť se pohádat, ale nakonec jsem jen mávla rukou. Když jsem se ztratila v cizím městě, chodila jsem pořád dokola a nechtěla se zeptat na cestu. Teprve když mě začaly bolet nohy, probudila jsem svůj ženský prvek a úplně bez problémů jsem oslovila jednu domorodkyni.
Sice ještě nejsem zarostlý umolousaný dědek, který o sebe nedbá. Ten, co chodí ve vytahaných kalhotách, nemyje se a neholí. To já se převlékám několikrát denně, nosím i sukně, sprchuji se pravidelně a knírek i nohy si holím, kdykoli je potřeba.
Bohužel musím konstatovat, že se změnil můj vztah k nakupování. Dříve jsem byla schopná prolézat nákupní centra několik hodin. Zkoušet oblečení do bezvědomí a utrácet do nekonečna. Tuhle jsem si též vyrazila koupit novou jarní garderobu. Několika obchody jsem proběhla, aniž mě něco zaujalo. Nějaké šaty se mi celkem líbily. Ale když jsem si představila, jak se budu v kabince svlékat, vzdala jsem to. A co myslíte, kde jsem utratila své těžce vydělané peníze? Kde jsem strávila nejvíc času? Ve sportu. Zakoupila jsem si běžecké boty. To bylo jediné zboží, které jsem byla ochotná zkoušet.
Ale zase na druhou stranu. Pořád se ráda oblékám i převlékám. Na obličej se pokouším každé ráno namalovat hezčí obličej, což se mi dle momentální nálady někdy i podaří. Před narvanou skříní dokáži vystát důlek, protože „nemám co na sebe″. Pravidelně navštěvuji kadeřníka i gynekologa. Obzvlášť gynekolog se nikdy nepozastavoval nad tím, že bych k němu nepatřila.
Tak tedy nevím, jsem ženská nebo chlap?
P.S.: Víte, že pivo dělá z chlapů ženy? Bylo zjištěno, že 75 % mužů po vypití deseti piv nedokáže vytvořit souvislou větu ani řídit auto.
