Jak jsem se odnaučovala kouřit
"Od zejtřka nekouřím!" Třesoucí se rukou vytáhnu a zapálím poslední cigaretu z poslední krabičky, kterou jsem kdy ve svém životě pro svoji potřebu včera zakoupila.
Je večer a úplněk na obloze vede mé kroky k tak radikálnímu rozhodnutí.
Škoda, že už nemám cigára, ještě jednu bych si dala. Jednu, tu poslední. Hmmm, takže poslední byla ta předposlední, matu sama sebe svojí brilantní matematickou úvahou.
Ráno se probouzím, a první co mě napadne je slovo cigareta. Hned ho zaženu a přísně si připomenu, že ode dneška nekouřím.
Plná elánu vyskočím z postele. Začíná přece nový život. Počítám kolik peněz ušetřím, když nebudu kouřit a hned vím, za co je utratím. Ještě trochu váhám, jestli si koupím tu kabelku, která je k sehnání jen v NDR nebo jestli pojedu na zájezd k Balatonu.
Posnídám bohatě. Na nový asketický život se musím předem posilnit. V duchu přemítám, že se ze mě stane Mirek Dušín v sukni. A hned si připadám taková lepší. Odvážná, odhodlaná, vytrvalá, trpělivá, zdravotně nezávadná až žádoucí.
Odcházím za prací. Na autobusové zastávce mě přes nos praští vůně cigaretového dýmu. Slastně nasaju. Pak si vzpomenu na své odhodlání a už se rozčiluju: To je smrad! Ty lidi vůbec nemají pochopení pro nás nekuřáky! Vůbec mě nepohoršuje, že ještě včera jsem tu dýmila jako parní lokomotiva. Ale dneska je dneska!
"Pojď s námi na cigáro," lákají mě kolegyně. Odmítám. Pak sama sedím téměř půlhodiny v kanceláři a zase se rozčiluju, jak jsou líné, nezodpovědné, a že přece nebudu za ně dělat jejich práci. Fuj, ti kuřáci! Pořád si připadám taková lepší a možná trochu i kuřačkami pohrdám. Nevšímám si, jak nervózně bubnuju prstem do stolu a nohou vydupávám árii z Prodané nevěsty, ze které plynule přecházím do Beethovenovy Symfonie č. 5 c moll op. 67 „Osudová“ ...ó, jak symbolické.
Kuřačky za směnu stihly několikrát odejít na cigáro, zatímco já jsem uvázaná u stolu jako pes u boudy s pocitem, že to tady za ně musím oddřít.
Z práce odcházím domů totálně vyřízená. Byt je opuštěný. Projedu staré kabáty, jestli bych nenašla někde zapomenutou cigaretu nebo aspoň ohořelý nedopalek. Nenajdu nic, huba mi jde šejdrem a tak raději odcházím na lože s nadějí, že zítra už bude líp. Zítra mě už závislost honit nebude. Jak jsem naivní, zjistím ráno.
Situace se druhý den opakuje. Stále odolávám. Jen nohy a ruce pořád do něčeho tlučou a dupou. Bolí mě hlava a v oku mám tik. Možná i stříhám ušima, což naštěstí pod vlasy není vidět. Kolegyně zase tráví polovinu pracovní doby na chodbě. Takhle soudružky ten socialismus nevybudujete!
Odpoledne mám schůzku. U nás v městečku tehdy nebyly žádné nekuřácké kavárny, dokonce tam nebyly žádné kavárny. Takže v hospodě. Probíjím se šedivou clonou cigaretového dýmu a lačně vdechuju kouř. Pak si vzpomenu, že stojím na druhé straně a zamračím se, jak jsou ti kuřáci bezohlední. Krev mi tepe ve spáncích, hlava bolí jako střep, nemůžu dýchat. Lapám po dechu a toužím po cigaretě.
Můj společník, kuřák, už na mě mává. Objednává víno, kávu a na stůl vyndá krabičku cigaret. Seznamuju ho se svým rohodnutím a mám pocit, že se uchichtnul. Vůbec mě neobdivuje, nepodporuje. Naopak, svádí na scestí, když vyklepává bílou tyčinku a gestem naznačí, jetli si dám. Pohoršeně zavrtím hlavou a nohy pod stolem se zkroutí do X, Ypsilon, Zet. Závistivě pozoruju, jak škrtá zapalovačem, vyfukuje namodralý dým a následně jak elegantním pohybem odklepává popel do popelníku. Já chci takyyy, šeptá mé závislé já.
Beru do ruky láhev vína, točím s ní dokola, strhávám etiketu. Tu trhám na malé kousíčky, pak ještě na menší a menší až na úplně nejmenší. Já chci cigaretu!!!! křičí celé mé tělo.
Loučíme se.
U první trafiky se zastavím: "Prosím jedny Sparty!" S pocitem prohry a viny lačně vdechuju cigaretový dým a sleduju rudé světlo na konci téhle bílé tyčinky.
Tak snad zase někdy jindy
Když jsem později otěhotněla, přestaly mi cigarety vonět, ba dokonce začaly smrdět a dělalo se mi z nich špatně. Kouřt jsem přestala. Pak se už k tomuto zlozvyku nevrátila. Případným zájemcům o ukončení poměru s cigaretami doporučuji. Vůbec to nebolelo.
Zuzka Součková
Boj o klienta aneb Jak mě vyhodili z Komerční banky
Na našem malém náměstí kromě starobylé radnice a vietnamských večerek stojí vedle sebe čtyři banky. Konkurence je ohromná a výběr dostačující. Všichni víme, že boj o klienta je tvrdý.
Zuzka Součková
To nejlepší vymyslel muž aneb Genderově nevyvážený blog
Kreativní ženy nechť prominou, muži kreativní jsou. Ne že ne. My ženy umíme, děláme, makáme, dřeme bez nároku na odpočinek. Pak přijde muž, koukne, houkne, bouchne se v hruď a je hotový. Ano, stále existují takoví.
Zuzka Součková
Pane Kajínku, vy si z nás děláte legraci...
Civím v zácpě na D5 znuděná jak kalous ušatý v kleci Zoo, když mě rádio F1 nadzvedne ze sedačky. Kdybych zrovna nestála, auto by asi vzlétlo, jak jsem údivem sešlápla plyn. Jiří Kajínek bude kandidovat na prezidenta? Ten Kajínek?
Zuzka Součková
Věková diskriminace?
Jsem slušná baba, občas nerudná bába, ale taky babička. Tou jsem se stala, když se mi narodila vnučka. Ona se tedy nenarodila mně, ale mému synovi, vlastně spíš jeho ženě. Takže si myslím, že jsem věkově diskriminovaná.
Zuzka Součková
Život tady není pro starý aneb Nerozumím téhle době
Nejsem sice už žádný zajíček, ale pořád si o sobě nemyslím, že bych byla stará. Přesto se občas do mé mysli vkrádá pocit, že téhle době nerozumím a že se sem nehodím. Spousta věcí je pro mě nepochopitelná.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Na Chebsku vjel vlak do spadlého stromu a vykolejil, provoz na trati stojí
Ve čtvrtek odpoledne najel osobní vlak u Skalné na Chebsku do spadlého stromu a částečně vykolejil....
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Omyl i zneužití. Poznat predátorské časopisy není vždy lehké, říká akademik
Publikování v časopisech, které se tváří jako vědecké, může být jen omyl nebo i dlouhodobá snaha...
Pronájem zařízeného bytu 2+kk, Brno Bohunice, Okrouhlá
Okrouhlá, Brno - Bohunice
15 000 Kč/měsíc
- Počet článků 281
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3262x
Jsem autorkou knih:
Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě
Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,
a knih fejetonů ze života:
Běh života s úsměvem
Diagnóza žena
Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz
Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:
https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc
Vaše vzkazy mne potěší.