K napsání mě inspirovala má oblíbená blogerka Petra Žallmannová. Proč mít svého psího kamaráda? Jako matka tří dětí a panička psa si myslím, že mám právo se vyjádřit.
Pes v rodině s dětmi má rozhodně své místo.
A důvody, proč si pořídit psa?
- vždy při příchodu své páníčky radostně vítá...
- čím později domů přijdeme, tím větší radost má (na rozdíl od někoho...)...
- při pozdních návratech neřeší, v jakém stavu se nacházíme...
- pokud se zúčastní hádky, zůstává vždy nestranný a nenadržuje nikomu...
- na rozdíl od nás žen, mu nevadí pohozené oblečení na zemi, ze všeho nejvíc miluje ponožky a spodní prádlo...
- biologicky recykluje papírové kapesníky válející se na gauči...
- miluje všechny členy domácnosti bez výhrad a stejně...
- výjimku tvoří ten, kdo právě jí, toho přímo zbožňuje...
- jídlo upadlé na zem ihned uklízí...
- pohlíží na nás s obdivem i když zrovna nejsme ve správné kondici...
- nikdy, opravdu nikdy, neodmlouvá...
- poslechne na slovo (jen u naší kokršpanělky někdy nevíme na které)...
- většinou se nás drží a necourá se po nocích...
- na výletě nefňuká, že ho bolí nožičky...
- v jídle není vybíravý...
- je vždy připravený vyběhnout (o důvod víc pro nás běžce)...
- jako největší plus považuji u psa, že při nasednutí do auta nevyžaduje hrát slovní fotbal...*
Ovšem jednu velkou nevýhodu pes domácí má. Jeho život je příliš krátký.
*Pozn. autora: naše nejmladší dcera ještě nestačila zavřít dveře od auta a už vykopávala. Ve mně se mísily pocity, že se na dítě vykašlu, a ponesu vinu na jeho špatné slovní zásobě a frustraci nebo nevykašlu a budu frustrovaná já. Dodnes, kdykoli zaslechnu spojení fotbal a slovní, naskakuje mi husí kůže, dělá se mi nevolno a ...
„Ta moje panička je otravná, aranžuje si mě tu jako nějakou ikebanu, haf, nebudu jí odmlouvat, haf, haf, ale mohla by si se mnou dát slovní fotbal, haf, haf, haf!”
