Tah na branku
Uvnitř časopisu pak s ním po dlouhé době rozhovor. Tak jsem si uvařila kafe, hodila nohy na stůl a ponořila se do textu. Ten tak nějak plynul celkem nijak překvapivě; nic nového pod sluncem, žádné šokující novinky ani pikantnosti ze života exministra jsem se nedozvěděla. Ovšem, považte, najednou kde se vzal tu se vzal, byl tu tah na branku. Poprvé mě nijak neupoutal, podruhé jsem zbystřila a potřetí jsem se zamyslela. Tři tahy na branku! Fádní rozhovor se rázem stal předmětem mého bližšího zkoumání a posléze hlubokého zamyšlení.
Jak jsem se dozvěděla, Číňané, Korejci a Indové mají velký tah na branku, Češky jsou s větším tahem na branku než Češi a v regionech to není jen o kupní síle a nezaměstnanosti, ale představte si i o tahu na branku!
Co to ten exministr s tím tahem na branku pořád má? Nějak jsem si to nemohla srovnat. Nejsem sice Číňan, Korejec nebo snad Ind, jsem ale Češka a bydlím v regionu, tak mám dvojnásobnou šanci mít svůj vlastní tah na branku. Kde ho ale mám? To mi tedy prozraďte.
Branku bych měla, jednu dřevěnou zahradní a druhou velkou plechovou do dvora. Taky jsem jako malá hrála s klukama fotbal na plácku a vzhledem k tomu, že jsem byla holka, šoupli mě vždycky do branky. Tam jsem musela chytat jejich bomby a neměla čas pěstovat tah na onu branku, protože jsem měla co dělat, abych těch gólů nepustila moc, jinak bych už s klukama nemohla hrát fotbal. Klukům ty tahy na branku šly moc pěkně, obzvlášť Mirkovi, se kterým jsem se o pár měsíců později líbala v sadu. To jsem už s klukama fotbal nehrála, to jsem měla jinou zájmovou činnost, jako například krást starší ségře šminky a sledovat zoufale pomalý růst ňader. S Mirkem jsem to táhla skoro rok a on mě pořád tahal do skrytých koutů, a tam to tedy s tahem na branku nemělo nic společného.
Taky později jsem nějak propásla tahy na branku, ačkoliv jsem Češka, žijící v regionu. Nějak jsem ve svém prvním manželství neměla toho správného parťáka, který by mě naučil táhnout na branku a v práci jsem byla taky taková celkem bez šance. Ačkoliv když bylo sčítání lidu, tak komisař co mě sčítal, říkal, že jsem velká vzácnost, jelikož jsem jediná malířka pozadí v republice. Já věděla, že jsme dvě, ale ta druhá byla na mateřské. To jsem komisaři neprozradila, abych si aspoň u někoho zachovala punc vzácného jedince, něco jako prakticky vyhynulý živočišný druh. Aby nebyl laskavý čtenář zmaten, zde je vysvětlení, co že to je malířka pozadí. Malířka pozadí maluje kulisy v televizi a nyní je to už opravdu vyhynulý druh, neboť i do této profese vstoupil technický pokrok a jediná žijící malířka pozadí vyměnila štětce za počítač, a to už před patnácti lety.
Taky můj druhý manžel není žádný tahoun. V mládí měl dokonce nabídku od samotného soudruha ministra průmyslu, jakožto vzdáleného příbuzného své první ženy. Nevyužil ji, zato nabízeného tahu od soudruha ministra využil, představte si, náš exministr, takto též spřízněný se soudruhem ministrem. Svět je malý…
Vraťme se však k tahu na branku. Asi jsem to prošvihla už v dětství, kdy mi rodiče zapomněli vysvětlit, jak je tah na branku důležitý, jak to bez něj nejde. Nejspíš to bylo tím, že ani oni neměli tušení, že život je se správným tahem na tu správnou branku mnohem bohatší, že jen s tahem máte ty výhody a ten úspěch. Když jsme měli komunistickou diktaturu, byla tím správným tahem stranická legitimace, a pokud byla ještě podšprajcnutá nějakým tím kontaktem s StB a schopností vědět, do které kapsy vrazit úplatek, tak byl úspěch zaručený. No, doba se změnila, legitimace není až tolik podstatná, ovšem stejně není k zahození táhnout na nějakou ze stranických branek. A ty úplatky jsou pořád a hoši z StB taky.
To jsem se teda nějak rozohnila! Pan exministr měl určitě na mysli takový ten pozitivní tah na branku, že. Takový ten zdravý, dravý přístup, prostě tu ctižádost a ty lokty za každou cenu a v každém režimu, jako má on. Ovšem pozor, mně je pan exministr docela sympatický, přece jen patří mezi ty slušnější fotbalisty, i když ten jeho tah na stranickou branku z mládí jsem nikdy nezkousla.
Jak jsem tak přemýšlela dál, uvědomila jsem si, že moji rodiče moc dobře věděli, co tah na branku obnáší. Jenže ta branka byla pro ně nepřijatelná, a tak to nenaučili ani mě. Zaplaťpánbůh. Jenom holt nemám ani lukrativní místo, ani prachy v kapse, ovšem na druhou stranu zase docela dobře spím.
Jak říká pan exministr: je to o tahu na branku. Kdo víc táhne, ten víc má. Moc, peníze, postavení. Jen se bojím, že nás, co ten tah na branku nemáme, ti tahouni převálcují. Ale abych nebyla až takový pesimista; musím ty později narozené ubezpečit, že táhnout v dnešní době na branku se dá určitě i slušně, bez faulů, a že za těch komunistů to bylo jen s těmi fauly. Tehdy to ale bylo na druhou stranu jednoduché. Takové černobílé. Kdo táhnul na branku, s tím jsem se nekamarádila. Ovšem dnes taky nemám žádné kámoše mezi tahouny. Mám jen ty dvě branky. Jednu dřevěnou a druhou plechovou.
Tohle je můj úplně první blog a vyšel v Lidovkách v neděli 11. listopadu 2007 v 17:22. Přesně před jedenácti lety jsem se stala blogerkou. V Lidovkách jsem zůstala až do 16. listopadu 2015, kdy mi tam vyšel blog poslední, a od té doby píšu na iDnes. Jo, letí to...
p.s. a ten exministr, to byl prosím Vladimír Dlouhý. A jak to tak čtu, je to pořád dost aktuální téma i po těch jedenácti letech.
Zuzana Zajícová
Volha a já
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.
Zuzana Zajícová
Jak překonávat hranice a jak to přežít
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak. Já nejsem výjimkou, jak jsem se mockrát přesvědčila.
Zuzana Zajícová
Že jsem se na ty velikonoční tradice radši nevykašlala!
Tradice se mají dodržovat... za každou cenu? Někdy cena dosáhne nebeských výšin, a tu je potřeba se zamyslet.
Zuzana Zajícová
Jak ulovit doktora
Nejlepší je, když máte nějakého v rodině. Jenže každý nemá to štěstí. Když jsem se narodila, to štěstí jsem měla. Můj tatínek byl lékař, a to dokonce neurolog!
Zuzana Zajícová
Papriky a vejce? Lečo pro bohatý? Mně vadí něco jinýho!
Já prostě nechápu, proč lidi pořád fňukají, jak je všechno drahý, a co mají s tím lečem, jakože je jenom pro bohatý.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
GLOSA: Trestání bezdětků? Má-li něco logiku, vytáhněte na to kanon
Premium Na živořící lidovce se sesypala hora kritiky za jejich návrh, aby bezdětní lidé odváděli vyšší...
Poslanci se rozhodli umožnit prodej některých lehčích drog dospělým
Dospělí si v Česku budou moci koupit lehké drogy jako HHC, kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC,...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Na Česko loni útočili ruští hackeři. Nechte toho, vyzval je Černínský palác
Za loňskými útoky na českou internetovou infrastrukturu stáli ruští hackeři, uvedlo ministerstvo...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 429
- Celková karma 31,72
- Průměrná čtenost 1258x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz