Jak jsem se pekelně soustředila
Jelikož jsem měla letos prázdniny delší než dlouhé, rozhodla jsem se, že se pojedu soustředit nejen na povinné čtyři dny, ale rovnou na celý týden. Tentokrát padla volba v našem smíšeném sboru na malé městečko Choceň.
Do Chocně se nejlíp dostanete vlakem. To jsem dobře věděla, neb přes Choceň jsem vždycky jela, kdykoliv jsem zamířila do své milované Moravské Třebové. V pondělí jsem sbalila březího vlka (rozuměj velkou červenou tašku na kolečkách, zvící velikosti březího vlka) a mírnou oklikou jsem dorazila do mně neznámého místa - do Chocně.
Choceň jsem nikdy nenavštívila, proto jsem přípravu nepodcenila. Ostatně všude je to kousek, od nádraží si to namíříte přes park a za chvilku jste na náměstí, kde jsme s naším sborem našli bezva bydlení v hotelu Peliny. Ten zvláštní název mě zaujal, ovšem jak jsem brzo zjistila, měl své logické vysvětlení, jelikož stejně se jmenuje i přírodní rezervace v Chocni.
Od pondělí se nás sešla asi polovina sboru. Měli jsme až do čtvrtečního podvečera čas na výlety. Hned v úterý jsem se svezla s kamarádkou Mirkou v zelené žabičce. Jely jsme do Toulovcových maštalí.
Cestou jsme malinko zakufrovaly ve Vysokém Mýtě; to víte, dvě blondýny v zelené žabičce... jakmile jsme se vymotaly z Mýta, cesta byla přímočará. Vzaly jsme to přes Toulovcovu rozhlednu, abychom se pokochaly panoramaty.
Od rozhledny to bylo do Toulovcových maštalí coby kamenem dohodil
Odtud jsme pokračovaly pěšky. Bylo krásně, v lese a mezi skalami mnohem líp než ve městě.
Na vrcholu jsme se poctivě podělily o mou tatranku a Mirčinu broskev a bylo nám moc hezky. Cestou zpátky jsme se stavily za ostatními, kteří trávili horký den u vody, a daly si s nimi kafe.
Ve středu jsem jela s jinou kamarádkou Věrou do Litomyšle a tentokrát jsme použily autobus.
Kdo by neznal zámek, sochy Olbrama Zoubka a sochu podivně sedícího Aloise Jiráska a taky lavičku Václava Havla...
Ovšem i náměstí je malebné a podloubí plné krámků. Neodolala jsem a zakoupila si dva hrnečky. Vypadají na fotce větší než ve skutečnosti; piju z nich doma malinký kafe.
V Litomyšli mají moc pěkné kavárny a hospůdky a v nich se nachází množství cizinců. Litomyšl je prostě oblíbeným cílem. V hospůdce pod zámkem jsme si daly oběd.
Litomyšl je taky lázeňským městem, a sice Lázněmi ducha, dle odkazu Josefa Váchala, slavného malíře a spisovatele, jehož umělecké stopy jsou v Litomyšli snadno k rozpoznání.
Proto každý, kdo navštíví Litomyšl, musí se podívat do Portmonea, a shlédnout unikátní odkaz Josefa Váchala. Vevnitř se bohužel nesmí fotit...
Na dvorku se fotit smí.
Litomyšl...moje oblíbené místo zde na zemi. Ve čtvrtek jsem se po letech podívala do jiného malého městečka kousek od Chocně, do Chrudimi. Naposledy jsem tam byla se svými rodiči na setkání sběratelů a přátel ex libris, malých grafických obrázků, co byly původně knižními značkami. To mi bylo sedmnáct...
I v Chrudimi je spousta krásných kaváren a hospůdek, co tam kdysi rozhodně nebyly.
Z Chrudimi je to jen kousek do Slatiňan. Ovšem čas byl nemilosrdný, společné soustředění se blížilo, a tak jsme se museli všichni honem vrátit z výletů zpátky do Chocně.
Ve čtvrtek po večeři jsme se sešli ve zkušebně v krásném Panském domě, který byl po celou dobu jen pro nás.
Protože lze při bližším zkoumání nalézt v dámské sekci našeho sboru i mě, je nasnadě, že fotku jsem si vypůjčila s laskavým svolením od Oty Vagnera.
V sobotu jsme měli v choceňském zámku koncert. Přišlo hodně diváků, což jsme ani nečekali, protože bylo vedro a navíc občas zapršelo.
Původně jsme měli zpívat na nádvoří, ale pro jistotu jsme koncert přesunuli dovnitř zámku, protože se nám nad hlavami honila podezřelá mračna. Na nádvoří jsme se pouze rozezpívali.
Večer jsme slavili dvoje narozeniny, a to ve velkolepém stylu. Všeho byl velký dostatek. Jídlo, pití, zpívání, povídání, tak jak to má na správné oslavě být.
Taky jsme hráli divadlo. V pátek večer jsme oslavenci Richardovi předvedli hru v antickém duchu, složenou z důležitých momentů jeho života od narození po současnost. Jediný Richard nic netušil, zato my ostatní jsme se poctivě připravovali už před soustředěním. Hra to byla velkolepá, samozřejmě se zpěvy. Představte si šedesát cvoků, zahalených do prostěradel coby chór, a samozřejmě několik členů sboru, coby hlavní postavy děje, taktéž oděných dle antických zvyklostí, kterak s plným nasazením hrají a zpívají kouzelný divadelní kus, jehož autorem je náš skvělý tenor Milan, mající zároveň premiéru i derniéru. Richard byl ohromen a dojat, ovšem nejvíc ho udivilo, kolik prostěradel nám hotel ráčil zapůjčit. Vyvedli jsme ho z omylu. Prostěradla a veškeré rekvizity byly domácí výroby.Vzhledem k tomu, že i já jsem byla mezi účinkujícími coby součást chóru, nemohla jsem fotit. V antice ještě mobily neměli.
Já se moc ráda soustředím. Je to ta nejlepší terapie, co si lze představit. S kamarády, se zpíváním, s výlety. A to všechno jsem letos potřebovala jako sůl. Jako sůl...
Zuzana Zajícová
Volha a já
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.
Zuzana Zajícová
Jak překonávat hranice a jak to přežít
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak. Já nejsem výjimkou, jak jsem se mockrát přesvědčila.
Zuzana Zajícová
Že jsem se na ty velikonoční tradice radši nevykašlala!
Tradice se mají dodržovat... za každou cenu? Někdy cena dosáhne nebeských výšin, a tu je potřeba se zamyslet.
Zuzana Zajícová
Jak ulovit doktora
Nejlepší je, když máte nějakého v rodině. Jenže každý nemá to štěstí. Když jsem se narodila, to štěstí jsem měla. Můj tatínek byl lékař, a to dokonce neurolog!
Zuzana Zajícová
Papriky a vejce? Lečo pro bohatý? Mně vadí něco jinýho!
Já prostě nechápu, proč lidi pořád fňukají, jak je všechno drahý, a co mají s tím lečem, jakože je jenom pro bohatý.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
Prodej pozemku v komfortní lokalitě
Mladá Boleslav - Michalovice
3 822 000 Kč
- Počet článků 429
- Celková karma 31,40
- Průměrná čtenost 1258x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz