Co nevíte o České televizi aneb Tajnosti rekvizitárny (9. pokračování)
Šéf začal zeširoka. Probral trochu historie, pak zdůraznil, že jsme spolu vždycky dobře vycházeli a pak mi taky připomněl, že probíhá rekonstrukce a velké změny ve scénickém provozu.
„Už je to tady,“ pomyslela jsem si, ale navenek jsem byla zcela klidná. A taky to tady bylo.
„Měl bych pro vás takový návrh. Je tady možnost práce na půl úvazku v magazínu Sama doma jako rekvizitářka. Jestli byste měla zájem.“
Já a zájem o takovou práci?
„Jasně, super! Jo! Kdy mám začít? Hned?“
Šéf evidentně nečekal takovou bouři nadšení.
„Vy byste to brala? Vážně?“
„Jasně!“
Kdo by to taky nebral, když jsem si myslela, že mě chce šéf poslat do důchodu, žejo. Tak jsme si plácli. Musela jsem ovšem nejdřív zaškolit dvě nové mladé sympatické slečny. Zde je záhodno pochválit šéfa, vybral je moc dobře a já neměla nejmenší problém se jim věnovat. Byla to dobrá volba, Daniela a Denisa. Obě si rozdělily moji práci a taky práci ještě jedné kolegyně, která odešla do světa velkého byznysu.
Hned druhý den po plácnutí si se šéfem jsem se vydala do suterénních prostor, kde má zázemí magazín Sama doma.
Tamtamy televizní jsou spolehlivé. Ve štábu už o mně věděli a tak trochu se obávali, cože jim to přijde za paní v důchodu. Naštěstí mě produkční Bob zná léta a ví, že mám k paní do důchodu mentálně dost daleko. Bob se neobával.
Prubířským kamenem měla být moje výpomoc při posledním předprázdninovém vysílání z atria, kde se měly vyskytovat mraky hostů a taky kuchaři a všechny moderátorky, muzika, kadeřníci, vizážisti…
Atrium se muselo zařídit a po vysílání zase zlikvidovat. Odskočila jsem si na ten jeden den ze své kanceláře, zanechala obě mladé kolegyně napospas osudu a vrhla se do práce zcela jiné.
Byla to dřina. Ale všechno jsme to zvládli s kolegou Zdeňkem a půjčenými zařizovači. Velela nám Karolína, šikovná designérka pořadu. Když začalo vysílání, na chvíli jsme si sedli do stínu. Ten den bylo vedro a to jediné mi na celé práci vadilo. Ještěže se normálně točí ve studiu.
Při natáčení jsme museli být ve střehu. Na plac bylo třeba tu přinést, tu odnést, tu posunout, tu doplnit. Obdivovala jsem moderátorky, jak to vydrží v tom vedru. Nejenže vydržely, byly po celou dobu krásné a usměvavé a zvládly všechny hosty a jejich děti a kuchaře a muzikanty a…klobouk dolů, holky.
Šla jsem domů a těšila se na svou novou práci. Věděla jsem, že si při ní nesednu a neodpočinu, že to bude makačka, ale mezi námi, kancelářské práce jsem si užila dost a těšila jsem se na adrenalin, který zažijete jen při přímém vysílání. Čekala mě po prázdninách práce snů.
Zde máme všechny moderátorky. Všechny jsou to štramandy a chytrý holky, ale málo platný, nejvíc se mi líbí ty naše pražské.
Kousek zákulisí - kameramani, co neměli kameru na rameni, ale na kolečkách. Měli kliku, byli ve stínu.
Jeden z mnoha hostů - spisovatel Patrik Hartl. To je ten, co krásně píše a taky se krásně směje.
Na kapelu svítilo sluníčko fest, ale oni hráli jako by se nechumelilo.
Celkový pohled na atrium. Za bazénem jsou kuchaři a vedle nich pak tvořivé dílny a taky vizážisti. No a pod slunečníky na trávě odpočívají hosté a jejich ratolesti, co je zmohlo vedro a přímé vysílání.
Všechny fotky jsem stvořila já. Vyfotila jsem je z obrazovky, proto, prosím, omluvte zhoršenou kvalitu obrazu. Ovšem jako ilustrační fotky snad náročnému diváku postačí. Pokud by chtěl zhlédnout vysílání, kde jsem prvně účinkovala coby rekvizitář v záběhu, nechť si nalistuje magazín Sama doma z 8. června 2017.
Zuzana Zajícová
Vánoce včera, dnes a zítra
Pokaždé jiné, a přece trochu stejné jsou tyhle sváteční dny. Čas pro usebrání i vzpomínání. Stres a nervozitu si nechte na jindy.
Zuzana Zajícová
Rada Ježíškovi aneb Malé literární okénko
Jsem milovnicí opravdových knížek z masa a krve... pardon... z papíru a písmenek. Jsem totiž narozená v pravěku, kdy ještě nebyl internet.
Zuzana Zajícová
Takové to (domácí) závodní žvýkání
Jíst se musí, to dá rozum. Bez jídla bychom to nedali, a to by byla škoda. Jde jen o to, co jíme, kde jíme a jak jíme.
Zuzana Zajícová
Blízká setkání (tak trošku intimní zpověď)
Celý život, pokud nežijeme na pustém ostrově, se potkáváme s lidmi, ať se nám to líbí nebo ne. A lidi jsou různí.
Zuzana Zajícová
Mám postel a náruč prázdnou
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet postel; mám svou hrdost. Mám hrdost a je mi samotné v posteli smutno.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Učitel/ka MŠ pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Praha
- Počet článků 429
- Celková karma 31,67
- Průměrná čtenost 1258x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz