Mně chutnalo strašně všechno od maminky, bábovky od babičky, chutnalo mi ve školce, cpal jsem se v jídelně na základce, na střední i v menze, chutnalo mi od manželky, ... co vám mám povídat, milé děti, ujedl jsem se k smrti.

Při popisu těch "dobrot" mě napadlo jiné využití těch lavorů a kýblů. Máma přísahá, že jídelna u nich na škole smrdí přesně tak, jako smrděly školní jídelny za jejích školních let.

jo, to se asi nedá jen tak vymýtit

No vidíš a já jsem celou školní docházku myslela na to, že do Maximu chodí jen ti bohatší, protože my jsme si to nemohli dovolit. Jednou mi kdosi dal lístek, že nemůže jít a já šla slavnostně na oběd. To se ví, že jsem snědla vše A jak teď čtu, o nic jsem nepřišla. Nám totiž vařila doma maminka a na její menu nikdo neměl. Placky všeho druhu, škubánky s mákem, valašská zelňačka nesměla chybět. RaJ existuje dosud a vaří tam skvěle.

Tak to si nemyslím, že bohatší, jeden lístek stál 3 kačky, ale jíst se to nedalo buď ráda, žes jedla doma

Asi jsem byl zvrácený, protože co ostatní ve školní jídelně nesnášeli, to jsem měl rád. Třeba nudle s mákem!

A na střední jsem se často živil všeliak a kupoval jen část stravenek abych měl na cigárka... No prostě...

s tou zvráceností máš asi pravdu

MaXim, tvůj osud

Udržoval moji figuru

Na tu školní jídelnu jsi měla fakt smůlu. Neříkám, že bych se všude a vždy olizoval až za ušima, ale většinou se to dalo jíst a někdy to bylo i chutné. Jen porce masa mi připadaly vždy malé, ale co bys taky chtěla od převlečeného kocoura.

pro mě byly ty pidi porce masa pořád velký, páč se nedaly pozřít

Ono jak kde. Vyrostla jsem na vesnici a na naší vesnické škole se vařilo tak dobře, jako se vařilo doma. Každý měl doma nějaké hospodářství, ve kterém děti musely pomáhat, kromě toho byly pořád v pohybu na vzduchu, neexistovalo proto, aby někdo nejedl. Šunkofleky ve škole byly sice bez šunky, zato s domácím uzeným. Buchtičky s krémem byly předpisově malinké, kuchařky si s nimi daly práci, ale usmívaly se, protože děti si šly pro nášup - to je největší odměna. No a v neděli u maminky slepičí polévka, pak králík se zelím nebo jako svíčková, to byly mňamky. Během dne chleba s domácím sádlem, se škvarky, zelí jen doma vykvašené. Vždycky v neděli moučník z domácích vajíček, s ovocem se zahrady, v zimě s ořechy. To byste jedla s chutí, a ne jako když dáte vraně do zobaku

Mňam

Ja som mala u babičky fajn, ale do školskej jedálne som nechodila moc rada, museli sme vždy všetko zjest, inak nepustili od stolu niektorí sme si tam potom dlšie posedeli.

jojo, to znám

Uznejte ale, že v závodce na Kavkách se vařilo docela dobře.

Mám jen úděsnou vzpomínku když tam podávali skopové. To byl tak strašný smrad, který se linul už před jídelnou, že mě odpudil jen ke vstupu, i když tam byly na výběr další tři jídla.

Jo, to uznávám

Hihi, si představ, že u nás vařila babička, chodila jsem k ní a děsně záviděla ostatním, že mají stravenky a můžou chodit společně na obědy. Prostě jsem se cítila vykořeněná a mimo partu.

Když mi naši dovolili, abych si tedy obědy taky zařídila, měsíc jsem chodila na jídlo, které bylo podobné tomu, co popisuješ a ještě ráda zas začala chodit k babičce.

Jo... u babičky jsem taky trošku víc jedla, když mě rodiče chtěli rozjíst, jela jsem k babičce