Kutnohorský trumf

       Toužíte-li vidět Monu Lisu, vydáte se do Louvru, neviděli jste Leonardovu Dámu s hranostajem, zajedete do Krakowa do Czartoryského Musea. Nejznámější  betlém – krásnou Proboštovu řezbářskou práci najdete v Třebechovicích pod Orebem,  za Muchovou Slovanskou epopejí zamíříte do Moravského Krumlova a Pražské Jezulátko vás láká v chrámu Panny Marie Vítězné v Praze na Újezdě. To jsou známé „značky“ , to jsou trofeje, které si ve svých turistických deníčcích s pýchou poznamenávají všichni milovníci historie a umění.  

         Nyní má svou „značku“ také Kutná Hora. Samozřejmě že historické město , které dominuje na seznamu památek UNESCO,  je samo o sobě přitažlivým turistickým cílem. Ale nyní má další historický trumf v podobě unikátní středověké iluminace zobrazující těžbu stříbra ve městě, kterou nedávno osobně v Londýně vydražil středočeský hejtman David Rath.   

   Jak směšné jsou připomínky o vysoké ceně za ilustraci, o plýtvání penězi a o tom, že snad peníze věnované na dražbu budou v krajském rozpočtu chybět! To není plýtvání. To je investice. Dnešní den, kdy se na vystavený unikát přijelo podívat kolem 6000 návštěvníků, byl důkazem, že to byla investice správná. 

    Už hodinu před otevřením Jezuitské koleje se i přes mrazivé počasí začala tvořit fronta těch, kteří se ať už ze zájmu o historii nebo jen ze zvědavosti přišli a přijeli podívat na uměleckou práci z 15.století. Podobná situace vznikla v kutnohorské Jezuitské koleji před půl rokem, kdy zde byla vystavena replika císařské koruny pocházející pravděpodobně z 10.století, kterou byl v roce 1355 korunován Karel IV. Zatímco tento skvost tu hostoval dočasně, středověká ilustrace by měla být v nově vzniklém Českém muzeu výtvarných umění v Kutné Hoře  trvalou součástí expozice. Modernímu kulturnímu a společenskému centru, kterým se má Jezuitská kolej stát, bude tento klenot slušet.

    Kdyby se podařila překonat ještě rétorika škarohlídů ve Sněmovně, kteří zatím blokují vznik Středočeské královské univerzity v téže budově (v Jezuitské koleji), byla by tu pro Kutnou Horu naděje na další oživení sice historického ale někdy až příliš klidného města. Experti léta dumají, jak rozpohybovat a probudit spící město, kam turisté přijíždějí zpravidla na jeden den. Marně se snaží otočit současný trend,  kdy turista tráví týden v hlavním městě a Kutná Hora se stává jen typem na půldenní či v lepším případě jednodenní výlet.

Těžko říct, zda pouze iluminace sama o sobě bude schopná prodloužit pobyt návštěvníků ve městě. Co lze ale konstatovat s jistotou, je fakt, že středověká rarita v podobě dokonale dochovaného svědectví o práci kutnohorských horníků, se stane lákadlem a magnetem pro všechny.