Současná podoba barokního zámku pochází z poloviny 18. století z doby císařovny Marie Terezie, stejně jako Gloriette a Neptunova kašna v zámeckých zahradách. Při návštěvě Vídně nelze vynechat.
Do zámku v Schönbrunnu jsme to měli z našeho apartmánu jen několik zastávek tramvají. A tuhle příležitost jsme si samozřejmě nenechali ujít. Nádherný zámek nabízí několik prohlídkových tras, my se rozhodli pro tu nejdelší - Grand Tour. Pravda, nejedná se o lacinou záležitost, my za ni dali na vstupném pro dva dospělé a třináctiletého teenagera 79 euro, ale vyplatilo se to. V takových situacích není šetření na místě.
Bohužel, uvnitř zámku je zakázáno fotografovat, podařilo se mi u paní z personálu vyprosit pouze jeden snímek ze vstupní dvorany s portréty císařského páru Františka Štěpána a jeho choti Marie Terezie, za jejichž panování byl zámek barokně přestavěn. Mezi nimi se nachází busta rakouského císaře Františka Josefa I., který si Schönbrunn mimořádně oblíbil, v srpnu 1830 se v něm narodil a osmdesát šest let později v listopadu zemřel.
Je jasné, že Schönbrunn se dotýká i českých dějin, protože Habsburkové patřili mezi legitimní české krále. Jako Čecha mě potěšilo, že v jednom z pokojů je umístěna i busta vynikajícího českého vojevůdce polního maršála Josefa Václava Radeckého.
Na vstupenky bývají dlouhé fronty, není třeba je však stát, dají se koupit i v automatech, u kterých bývá méně lidí. Na lístcích bývá vytištěna doba vstupu, která může být o o několik hodin později. My si je kupovali kolem půl dvanácté a vstup jsme měli v 13.38. Nicméně volný čas se dá využít k posezení v některých z kaváren či restaurací, procházkách po zahradách nebo k výstupu na Gloriette.
My byli z Schönbrunnu nadšeni, jeho návštěva stojí za to a vřele ji každému doporučujeme. Všechny fotografie jsem pořídil osobně.
