Důvod je jednoduchý, peníze od zdravotních pojišťoven mají sloužit k hrazení péče nemocným a nikoliv na tzv. hotelové služby. Koneckonců kdo je doma na nemocenské, také si jídlo platí sám.
Bylo chybou zrušit příspěvek pacientů na hospitalizaci ve zdravotnických zařízeních. Ona stovka denně nikoho nezabije, a tyto peníze dá za stravu snad každý. Já sám si neumím představit, že bych se dokázal vlézt do této sumy. Mám totiž dobré jídlo rád. Zdravotnictví nyní chybí miliardy korun, které se nedají nahradit pouhým zvýšením platby za tzv. státní pojištěnce, tedy důchodce, děti, nezaměstnané atd.
Neustále se objevují nové léky, nové přístroje, nové metody léčby atd., daří se zachraňovat stále více nemocných lidí, jenomže to je hodně drahé. Takže je třeba hledat, kde na to vzít. A jednou z ideálních možností, jež se nabízí, je placení za pobyt v nemocnicích, léčeben dlouhodobě nemocných a dalších. Podle průzkumu veřejného mínění s tím souhlasí i většina lidí, protože uznávají rozumové argumenty, které velí, ano, plaťme. Bude tak více peněz na léčení vážně nemocných lidí. Já si myslím, že spoluúčast pacientů by měla být obecně vyšší a není důvod hradit třeba ze zdravotního pojištění rýmičky a podobné „těžké choroby“.
Nikdo z nás není neomylný, chyby děláme všichni. Důležité je uznat, ano stala se a napravme ji. Jsem proto rád, že i někteří z těch, kteří původně hlasovali v Parlamentu pro zrušení zdravotnických poplatků, nyní uznávají, že to bylo špatně, a chtějí vrátit zpět alespoň placení za pobyt v nemocnicích. To je rozumné.
