Začalo to před dvěma lety na mistrovství světa, kde byl výborný íránský judista Saíd Molláí donucen svými trenéry prohrát semifinále, aby v boji o zlato nemusel nastoupit proti izraelskému soupeři Sagimu Mukimu.
Tento zpočátku smutný příběh však měl podle webu seznamzpravy.cz nečekaně krásné pokračování, které vyústilo na letošní olympiádě v Tokiu. Molláí se nesmířil s islamistickým režimem ve své původní vlasti, kde nenávidět Izrael patří k předním povinnostem jeho obyvatel. Je také známou skutečností, že nejvyšší íránští muslimští představitelé veřejně vyzývají k likvidaci Izraele.
Jenomže Molláí předvedl něco neočekávaného. Odmítl se smířit s antisemitismem hlásaným teheránským režimem a uprchl do Německa. Později pak začal závodit za Mongolsko a tuto zemi reprezentoval i na letošní olympiádě. Dokonce navázal přátelství s Mukim, a oba se shodli na tom, že by bylo krásné, kdyby se v Tokiu tentokrát skutečně utkali ve finále. To se jim nesplnilo, protože izraelský judista vypadl v osmifinále. Naturalizovaný Mongolec se do finále dostal a získal v něm stříbrnou medaili. A na závěr bomba. On svoje stříbro věnoval Izraeli. Íránští náboženští fanatici museli puknout vzteky. Mollái však věděl dobře, co dělá. On takto poděkoval Židovskému státu za to, že z něj učinil svobodného člověka, který sám rozhoduje o svém osudu a nenechá si diktovat, co smí či nesmí od fanatických ajatolláhů. Postoj Molláího je obdivuhodný už z toho důvodu, že vyrůstal v prostředí nasáklém brutálním antisemitismem. Přesto však v sobě dokázal najít obrovskou vnitřní sílu, vzepřel se zlu, které hlásá nenávist k jiným lidem jenom proto, že jsou Židé.
Bohužel i na letošních olympijských hrách se našli sportovci z muslimských zemí, kteří odmítali startovat proti izraelskému soupeři. Právem byli diskvalifikováni a já bych byl pro, aby byly velmi přísně trestány země, které všechny země, které systematicky diskriminují Izrael při sportovních zápoleních. V krajním případě i vyloučením z příslušných mezinárodních sportovních federací. Do doby, než přestanou zatahovat do sportu antisemitskou nenávist.
Na druhé straně jsem rád, že některé islámské země již uznaly právo Izraele na existenci a navázaly s ním diplomatické styky. To je také důkaz toho, že Židé stojí o normální vztahy se svými arabskými sousedy.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/triumf-lidskosti-kdyz-iranec-venuje-olympijskou-medaili-izraeli-170754
