Zajímavým klipem připomíná Kongres Poláků v České republice letošní sčítání lidu. Především v něm oceňuje oceňuje Českou republiku za její pozitivní přístup k národnostním menšinám.
Převážně v těšínském Slezsku žijí desítky tisíc lidí, kteří se hlásí k polské národnosti. Asi nejznámější z nich je zpěvačka Ewa Farna, která svoje polské kořeny zdůrazňuje při každé možné příležitosti a je na ně hrdá.
Zmíněný klip je třeba ocenit za jeho pozitivní vyznění. Tito naši Poláci děkuji za to, že mohou žít v České republice, kde mají zaručena všechna práva, tak, jak by tomu u národnostních menšin mělo být na celém světě. Poláci u nás mají mateřské, základní a střední školy. V polském jazyce se rovněž přednáší na Slezské univerzitě v Karviné. Vycházejí u nás polské časopisy a knihy, v polštině jsou i pořady v televizích a rádiích. Existují i polské kulturní a osvětové spolky. V místech, kde žije více než deset procent příslušníků národnostní menšiny, tak musí být na veřejných budovách dvojjazyčné nápisy. Dvojjazyčné jsou také na Těšínsku hlášení ve vlacích a na nádražích.
Česká republika je dokonce vůči národnostním menšinám velkorysejší než byla první Československá republika. Ta jim přiznávala jazyková práva v případě, že se k nim v konkrétním místě hlásilo více než 20% obyvatel, v současné době je toto kvorum sníženo na 10%.
Poláci jsou tedy rádi, že mohou žít v Česku, které je k nim velmi tolerantní a to je dobře. Jedná se o výrazný pokrok proti minulosti, kdy byly národnostní menšiny na jedné straně utiskovány, na straně druhé se zneužívaly v případech územních nároků a někdy se staly i záminkou pro vyhlášení války.
Jak už bylo řečeno, Československá republika se v letech 1918 – 1939 k národnostním menšinám chovala na tehdejší evropské poměry celkem velkoryse. I když nebylo všechno ideální a tak třeba polští železničáři ve službách ČSD byli automaticky jako nespolehliví překládáni do českého vnitrozemí nebo polské osmileté gymnázium v Orlové mělo dlouho privátního zřizovatele, teprve ve třicátých letech se stalo školou státní. Na podzim roku 1938 pak Těšínsko obsadilo Polsko a utiskováni začali být Češi.
Tyto spory jsou však naštěstí už minulostí. Poláci jsou v Česku spokojeni, jsou rádi, že něm mohou žít a to je dobře.
https://www.youtube.com/watch?v=9Qs-NISO1YM&t=2s
