Bývalý středočeský hejtman David Rath svým teatrálním projevem nijak nepřekvapil. Papouškoval lži, kterého naučili jeho advokáti. Ostatně to se dalo čekat, v současné době má každý na rozdíl od dob komunistické diktatury právo hájit se, jak může. Ovšem jeho ustrašenost byla k smíchu. Víta Bártu také nemusím, ale ten se proti němu choval jako chlap.
Vždy si vzpomínám, jak Ráthův guru nyní již politicky mrtvolný Jiří Paroubek říkal v případě poslanců z jiných politických stran, že je potřeba vyhovět policii, vydat dotyčného trestnímu stíhání a při vyšetřování se pak ukáže pravda.
A David Rath se vždy řídil těmito slovy a hlasoval pro to, aby třeba jeho poslanecký kolega Vít Bárta byl trestně stíhán. A to Bárta se proti němu zachoval jako chlap, když sám požádal, aby jej sněmovna ke stíhání vydala. Neschovával se za poslaneckou imunitu a nežebral o ni jako nyní „středočeský Haider“.
Bylo k popukání sledovat toho hostivického ubožáka, jak de facto brečí před svými kolegy. Jeho přirovnání se k politickému vězni a Tymošenkové byla vrcholem nevkusu a ztráty soudnosti. Skutečnost je jiná. Důkazy, které ho usvědčují z korupce, patří do kategorie více než přesvědčivých a proto se Rath bojí, že skončí na nějaký ten rok za mřížemi.
Kdyby byl osobností s velkým O, tak jak frajer řekne, kolegyně poslankyně a kolegové poslanci, hlasujte pro mé vydání k trestnímu stíhání, nechci se schovávat za imunitu, jsem nevinný a dokáži to. Pak by jistě byl schopen si ho vážit i jeho velký nepřítel, on však tuto šanci promarnil.
