Dnešní den 21. srpen patří k nejsmutnějším v našich dějinách. Vpád vojsk Varšavské smlouvy vzal normálním lidem iluze o skutečné podstatě socialismu. Pravdu měl spisovatel Ludvík Vaculík, když řekl, že komunismus je bití.
Jednalo se tedy především o vpád v režii Rusů a prorusky orientovaných komunistů jiných národností ve vedení Komunistické strany Sovětského svazu. Koneckonců i vrchní sovětský komunista Leonid Brežněv byl po rodičích Rus a na přípravě okupace Československa v roce 1968 se významně podílel tehdejší šéf sovětské tajné policie KGB Rus Jurij Andropov. Chtít zbavit Rusy viny je stejně zoufalý pokus, jako kdyby někdo tvrdil, že za nacistické zločiny mohou i Češi, protože takový arcikolaborant Emanuel Moravec k nim přece patřil. Jistě, jenomže nacismus je prokazatelně převážně německou záležitostí a Moravec se choval jako německý nacista, a nikoliv jako vlastenecký Čech.
Srovnává se také německá nacistická okupace v březnu 1939 s tou sovětskou komunistickou o necelých třicet let později s tím, že ta první byla přece horší. Jistě, to rozumný člověk nemůže popřít, ale je to stejné, jako kdyby někdo hájil vraha tím, že on zabil jenom jednoho člověka, kdežto ten druhý pět. Zločin zůstává zločinem v každém případě. Ruská okupace trvala déle než ta německá, ale byly při ní rovněž vražděni nevinní lidé a způsobeny miliardové škody. Z psychologického hlediska bylo dokonce bolestnější obsazení země moskevskými „bratřími“, protože v jejich případě šlo tehdy o naše spojence, kdežto Němci byli jasně daní nepřátelé.
Osmašedesátý rok ovšem přinesl i pozitivní momenty, lidé si uvědomili, že komunisté jsou velkými lháři a mistři podvodů. Na jednu stranu prosazovali právo národů na sebeurčení, ale na příkladu okupace Československa dali světu jasně najevo, že jej respektovat nebudou. Ono Rusové přece v rámci Sovětského svazu okupovali a porobili si jiné národy Litevce, Lotyše, Estonce, Ukrajince a další. Těm všem upřeli svobodu. Proto je směšné, když někdo tvrdí, že stejně jako Rusy bychom měli za osmašedesátý „nenávidět“ i další národy tehdejšího Sovětského svazu, které se rovněž obsazení naší vlasti zúčastnili. Jenomže ony samy byly v pozici podmaněných a nemohly se svobodně rozhodovat. A v tom je ten velký rozdíl.
A je velmi smutné, že současné putinovské Rusko se opět snaží přepisovat dějiny. Před časem první program ruské státní televize odvysílal dokument, který okupaci a vpád vojska Varšavské smlouvy na čs. území bez souhlasu tehdejšího vedení země obhajoval a byly v něm opakovány staré lži o tom, že se jednalo o internacionální pomoc československému lidu, který prý o ni žádal. Je jasné, že něco takového se nemohlo na této stanici objevit bez předchozího souhlasu Kremlu, protože ten ji má pod totální kontrolou. Je také nemyslitelné, že by například německá ZDF odvysílala pořad, ve kterém by hájila obsazení českých zemí hitlerovským Německem 15. března 1939 argumentem, že vlastně zabránila chaosu a anarchii, který jim po rozpadu Československa o den dříve hrozil.
