Rusku ukazuje svaly na západní hranici, ale nakonec z toho válka nebude. V každém případě má Ukrajina právo si zvolit svoji budoucnost bez cizího vměšování. Ukrajinci rovněž právem Rusům nedůvěřují.
V roce 1938 Adolf Hitler vykřikoval cosi o tom, že Češi utiskují v pohraničí sudetské Němce a nacistické Německo je musí chránit. V roce 2021pro změnu ruský prezident Vladimír Putin plácá cosi o tom, že Rusové jsou na Ukrajině utiskováni a on je musí chránit. Němci tak kdysi ohrožovali a Rusové nyní ohrožují slabšího souseda, Jsou to prý oni, kteří jsou hrozbou pro mír.
Na to stačí použít obyčejný selský rozum. Ukrajinci nejsou tak šílení, aby napadli silnější sousední zemi. A jinak je to přece jasné, když Rusko přesunuje svoji armádu na svém území, tak je to čistě jeho záležitost a nikomu do toho nic není. Když ovšem to samé dělá Ukrajina, tak je to provokace, no to je přece jasné. Nebo tomu snad soudruzi nerozumíte.
Ukrajinci právem nedůvěřují Rusům, protože s nimi mají historicky špatné zkušenosti. Ještě v 19. století v éře carského Ruska byla ukrajinština na Ukrajině zakázaná a ukrajinští vlastenci perzekuováni, zavíráni do vězení a posílání do vyhnanství. V třicátých letech minulého století pak stalinistický komunistický režim vyvolal na Ukrajině umělý hladomor, při kterém zemřelo minimálně pět milionů lidí. Stalo se tak na příkaz Moskvy. V červnu 1941 pak vojáci Rudé armády a členové NKVD zavraždili na Ukrajině při ústupu před Němci tisíce ukrajinských politických vězňů. A to je jenom několik málo příkladů ruského útisku Ukrajiny.
Rusko nyní požaduje okamžité jednání se Západem o Ukrajině. Kreml chce záruky, že ta nebude přijata za člena NATO. V tom případě je ovšem třeba s ním vyběhnout, protože Moskva nemá žádné právo diktovat jiným zemím, co smí nebo nesmí. Je jasné, že přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance by nebylo jednoduchou záležitostí, protože by s ním musely souhlasit všechny členské státy a problémem je i situace na Donbase. Ovšem Rusko opět postupuje stejně jako nacistické Německo, když chce o Ukrajině jednat bez její přítomnosti. Tak tomu přece bylo i v září 1938 v Mnichově, kdy zástupci Československa se nemohli zúčastnit setkání představitelů Velké Británie, Francie, Německa a Itálie, při kterém se rozhodovalo o odstoupení našeho pohraničí. A dějiny nás i na tomto příkladu poučují, že násilníkům se nesmí ustupovat.
Přesto všechno si myslím, že Rusko na Ukrajinu nevtrhne. Více by totiž ztratilo, než získalo. Putinovi ale vyhovuje napětí, které mezi Moskvou a Kyjevem existuje, protože může odvádět pozornost od závažných domácích problémů, které Rusy trápí. Těmi jsou chřadnoucí a stagnující ekonomika, rostoucí chudoba (reálné příjmy Rusů klesly od roku 2014 o 10% a pak, že sankce nefungují), mizerné zdravotnictví a masivní korupce. Opakovala by se minulost, jsme na tom sice špatně, ale Krym naš.
V případě agrese proti Ukrajině by Rusové riskovali vleklé boje se spoustou mrtvých. Mnoho ruských vojáků by se domů vracelo v rakvích. Ukrajinská armáda je totiž daleko lépe připravena, vyzbrojena a vycvičena než v roce 2014 a ukrajinští vojáci s domobranci by odhodlaně bránili svoji vlast. Rusko by také čelilo partyzánské válce a v delším konfliktu by nemělo šanci zvítězit. A jak už jsem napsal, Rusko je ekonomicky slabé a dlouhotrvající válku si nemůže dovolit.
Jsem také rád, že i nyní existují slušní Rusové, stejně jako kdysi němečtí antinacisté, kteří agresivní chování Kremlu odsuzují.
Svobodní Rusové v České republice odsuzují nevybíravé ruské vyhrožování Ukrajině – Forum24
