Ta na první pohled provokativní myšlenka z rozhovoru časopisu Reflex s primářem interního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice je pravdivá. Dokazují to údaje Českého statistického úřadu o průměrném věku dožití. A komunistický režim z nich vychází hodně špatně.
Pravdou je, že zatímco v letech 1960 – 1989 průměrný věk dožití stagnoval, tak v letech 1990 – 2012 vzrostl u mužů z 67,5 na 75 let a u žen ze 74 na 80,8 roků. Takže komunisté mohou skutečně děkovat lepším životním podmínkám za nemalou část voličské a členské základny. Vždyť například v Praze je průměrný věk členů KSČM 77 let.
Důvody tohoto jevu jsou jasné, lepší zdravotní péče, výrazné zlepšení životního prostředí a zdravější životní styly. Byl to teprve polistopadový režim, který nechal odsířit severočeské uhelné elektrárny, které do té doby měnily život lidí v severních Čechách kvůli vypouštění brutálního množství škodlivých látek v peklo. Dále jsou v současné době u nás k dostání ovoce a zelenina po celý rok, a ne jako za komunistů jenom v určitých ročních obdobích. V neblahé socialistické éře se rovněž často stávalo, že i v lepších restauracích dávali jako oblohu k jídlům místo čerstvé zeleniny konzervovanou.
Nedávno jsem navštívil jednu jihočeskou mini mlékárnu, kde místní sedlák zpracovává mléko ze svých dvaceti krav. Tak vynikající mléko, máslo, jogurty, sýry, tvarohy tady za bolševiků nebyly. Uvědomme si také jeden velký rozdíl, krávy pan sedláka mají možnost vycházet na čerstvou pastvu, jsou krmena výhradně senem, senáží v zimě a v létě pak čerstvým zeleným krmením. Když si uvědomíme, v jakých hrozných podmínkách byly chovány krávy v komunistických jezeďáckých velkochovech, kde měly jen málo místa, nebyly vyháněny na pastvu a chovatelé je krmili jakýmisi šlichtami, pak je jasné, že tato zvířata byla pouze velkovýrobnou mléka, které ani nemohlo být kvalitní.
A komunistické zdravotnictví rovněž výrazně zaostávalo za vyspělými západními státy. Důkazem je statistický údaj z roku 1988, podle kterého lékaři v Česku ročně provedli 150 kardiochirurgických operací na milion obyvatel, kdežto na v USA a v západních zemích činil tento údaj 700 - 800 kardiochirurgických operací na milion obyvatel za rok. V současné době se u nás i ve vyspělých zemí provádí tisíc kardiochirurgických operací na milion obyvatel ročně. Čili na rozdíl od komunistických ideologických hesel dohnat a předehnat, jsme se skutečně Západu v kardiochirurgii a kardiologii dokázali vyrovnat. Operace srdce jsou velmi důležité, protože na nich závisí lidské životy.
A na závěr taková perlička z období raného budování socialismu. Brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek ve knize V zajetí stalinismu píše o tom, jak v roce 1952 odmítlo ministerstvo zdravotnictví žádost matky dítěte nemocného tuberkulózou na devizy k zakoupení potřebného léku ve Švýcarsku, a ve stejné době si nechala manželka komunistického prezidenta Marta Gottwaldová dovézt z Belgie krajky za 70 tisíc korun. To byla skutečný obraz socialistické péče o pracující.
