Krásný Renčínův vtip nás vystihuje přesně. Dva chlapi pozorují za sklem shluk lidí a jeden druhému povídá. „Hospody jsou plné Čechů, kteří v nich řeší, jak vyjít s penězi.“ Lidé si stěžují, ale nemají na co.
Zažil jsem to v jednom českobudějovickém nákupním centru, paní před sebou tlačila plný nákupní vozík a přitom nadávala, jak je na tom špatně. To nechápu. Když procházím některým z hypermarketů a vidím zástupy lidí s obrovskými nákupy, tak se ptám, na co my si vlastně stěžujeme?
My si totiž nemáme proč naříkat, žijeme v jedné z nejbohatších zemí na světě a máme se moc dobře. A teď před vánocemi je to hodně vidět. Obchodními centry proudí davy obtěžkané hodnotnými nákupy. Někteří z nás si skuhrají, jakou mají bídu,, ale ve skutečnosti se rouhají. Já dobře vím, o čem mluvím. Před několika lety se mi poštěstilo navštívit Dominikánskou republiku. Neválel jsem se jenom na krásných plážích, ale také cestoval do vnitrozemí. A rovněž viděl slumy v nichž žijí Haiťané, kteří do sousední země utíkají před ještš větší bídou v té vlastní. V takovém prostředí nikdo z nás žít nemusí a normální lidé takhle nežijí. A to ještě ve východní části ostrova Hispaniola se žije lépe než na Haiti, kde podvyživené děti nejsou výjimkou. Každý takový stěžovatel by se měl do některé chudě země jet podívat, aby pochopil, co je skutečná chudoba. Ta totiž není o tom, že neumí vyjít s penězi.
Za pár dnů bude Štědrý den a my budeme obdarovávat své blízké. Vánoce mají být svátky klidu a pohody a ne nákupních štvanic. Mysleme také na to a važme si toho, že můžeme vánoční dobu trávit v míru a dostatku. Bývaly totiž doby, kdy naší předkové to štěstí neměli.
