Židé mají pro takové chování výraz chucpe. Je směšné a neomalené zároveň, když lidé, kteří nenávidí vyznavače Ježíše Krista, se začnou hlásit ke křesťanským hodnotám. Jako třeba Jaromír Petřík nebo Vlastimil Vondruška.
Pokrytectví je příšerná vlastnost, myslím si, že člověk by si měl stát za svým. Kolega bloger Jaromír Petřík tady v jedné diskusi, v souvislosti s požárem katedrály Notre Dame, zalitoval toho, že Francie přestává být křesťanskou. Ne, že bych s ním nesouhlasil. Jenomže, jak mám věřit starost o Kristovo učení někomu, kdo křesťany a zvláště katolíky fanaticky nenávidí, což je z jeho blogů jasně patrné. Nemusím na ně ani dávat link, například podporuje nemravné zdanění církevních restitucí a hájí komunistické represe proti církvím. Takže jeho slova jsou neupřímná. To spíše uvěřím tygrovi, že se z něho stal vegetarián.
Takzvaný historik a spisovatel Vlastimil Vondruška se také hlásí ve svých různých článcích ke křesťanským hodnotám. To už je takový boom současné doby, někteří, když se jim to hodí, se hlásí ke křesťanství. Jenomže to nestačí, je třeba být opravdovým křesťanem ve smyslu výroku Ježíše Krista: „Vaše řeč budiž ano, ano - ne, ne, co je nad to, je ze zlého.“
O panu Vondruškovi je známo, že v osmdesátých letech minulého století byl ředitelem Historické části Národního muzea. Jednalo se o nomenklaturní funkci a nikdo jiný než zasloužilý soudruh a komunistický kádr jí zastávat nemohl. Existují také svědectví pracovníků této ctihodné kulturní instituce, že Vondruška v listopadu 89 zrazoval své podřízené od účasti na tehdejších demonstracích proti socialistickému režimu. A asi není náhodou, že z muzea v roce 1990 odešel nebo spíše byl odejít. Takže bohužel, ani takovému člověku nemohu věřit jeho přerod v křesťanského sympatizanta.
Jistě, Bible nabízí takový případ, kdy se ze Šavla pronásledujícího křesťany stal jeden z klíčových apoštolů křesťanství, svatý Pavel. Obávám se však, že to není záležitost obou pánů.
