Na své nedávné dovolené jsem zavítal také do půvabného pošumavského města Klatovy. Je v něm co vidět a to rovněž zásluhou jezuitského řádu, který ve městě působil od roku 1636. Jejich návštěvu všem doporučuji.
V podzemí pod původně jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce z Loyoly se pohřbívali členové řádu Tovaryšstva Ježíšova (latinsky Societas Jesu SJ), příznivci a sponzoři Řádu. Důmyslný větrací systém umožnil přirozenou mumifikaci těl, mumií se do současnosti zachovalo osmatřicet.
Nedávno byly klatovské katakomby renovovány a přibyly nové interaktivní a velmi zajímavé expozice, které představují jezuitský řád v poněkud jiném světle, než jsme zvyklí. Zjednodušené klišé ve stylu, pálili české knihy, proti faktům neobstojí.
Návštěvníci se dozvědí jak o působení jezuitů v Klatovech, tak o historii Řádu jako takového. A mnozí se budou divit. Členové SJ patřili mezi největší vzdělance své doby v humanitních i přírodovědných oborech. Jezuité se mimo jiné zasloužili i o přijetí gregoriánského kalendáře, který používáme dodnes.
Mezi nejvýznamnější osobnosti 17. století patřil německý jezuita Athanasius Kircher. Do Řádu vstoupil v roce 1618 a jeho vědecký záběr byl obdivuhodný. Zabýval se matematikou, optikou, akustikou, magnetismem, astronomií, medicínou, dále archeologii a orientálními jazyky. Je mimo jiné autorem astronomické publikace, ve které uvádí a připouští Galileův heliocentrický model fungování vesmíru. Ono se totiž mylně tvrdí, že katolická církev tomuto italskému učenci zakazovala hlásat jeho vědecké názory. Skutečnost je taková, že on je šířit mohl, ale pouze jako teorii, nikoliv jako fakt, protože v té době své poznatky ještě nemohl dokázat. To učinil až Isaac Newton.
Učení jezuité se zbývali také humanitními obory, filozofii, historii, lingvistikou a dalšími. Mezi nejvýznamnější jezuitské vzdělance patřil Bohuslav Balbín, autor mnoha historických prací a rozhodný obránce českého jazyka. Tyto překvapivé informace a mnohé další se zájemci dozví v rozsáhlém sklepení pod jezuitským kostelem, který patří k nejunikátnějším barokním stavbám a je hlavní dominantou zdejšího náměstí. Není divu, když se na jeho výstavbě na přelomu 17. a 18. století podíleli tehdejší stavitelské a umělecké špičky Carlo Lurago, Giovanni Domenico Orsi a otec a syn Dientzenhoferové.
Výstava v klatovském podzemí ukazuje římskokatolickou církev v pravdivém světle, jako instituci, která se významně zasloužila o rozvoj věd, umění a architektury a která rovněž přispěla svými stavbami ke kráse našich měst. Klatovy si nelze představit bez úchvatného jezuitského kostela a Pražská Malá Strana by nebyla tak kouzelná bez typické kopule chrámu svatého Mikuláše.
Kromě zmíněných významných církevních památek pak určitě stojí v tomto pošumavském okresním městě za zhlédnutí zdejší barokní lékárna U bílého jednorožce na náměstí a také Černá věž, z jejichž ochozů je výhled do širokého okolí.
http://www.katakomby.cz/
