Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek opakovaně dokázal, že je neskutečně nevzdělaný s omezeným rozhledem. Jeho tvrzení, že činnost katolické církve za nacismu je nejasná, kdežto sociální demokraté byli oběťmi Hitlera spol., je nehoráznou lží. Pravdou je, že nacisté plánovali vyhlazení katolíků stejně jako Židů, akorát v tom prvním případě to kvůli své porážce nestihli.
Čeští katolíci dávali od počátku najevo, že s německým nacismem nebudou dělat kompromisy. Lidovečtí katoličtí ministři ve vládě premiéra Milana Hodži Jan Dostálek a Jan Šrámek dali v září 1938 spolu se svým kolegou Františkem Ježkem z Národního sjednocení jako jediní najevo, že nesouhlasí s odstoupením sudetského pohraničí Německu. Ministři za sociální demokracii naopak proti tomuto brutálnímu nátlaku nijak neprotestovali a podle Ježkova svědectví se jeden z nich Rudolf Bechyně navíc choval mírně řečeno poněkud zbaběle.
Kvůli protinacistickým postojům bylo za 2. světové války pronásledováno 371 českých katolických kněží a řeholníků, 260 z nich si prožilo peklo koncentračních táborů, 8 bylo popraveno, 58 zemřelo v koncentračních táborech a nacistických věznicích a 7 zemřelo po válce na následky věznění.
Zvedl pravici a zašeptal Heil Jesus
Mezi nejznámější katolické mučedníky patří lidický farář Josef Štemberka, který odmítl nabízenou milost hitlerovských vrahů a společně s dalším lidickými muži zahynul po výstřelech popravčí čety u zdi Horákova statku. Hrdinskou smrtí zahynul též konvertita ze židovství a horlivý katolický laik Alfréd Fuchs, předválečný ředitel ČTK a skvělý žurnalista. Toho umučili esesáci v Dachau, když je v kruté zimě v roce 1941 polévali studenou vodou, bili jej a nutili k nacistickému pozdravu Heil Hitler. Už téměř mrtvý Fuchs sice zvedl pravici, ale z posledních sil zašeptal Heil Jesus.
Dalšími významnými katolickými oběťmi nacistů byli arcibiskupský kancléř a kanovník svatovítské kapituly Antonín hrabě Bořek-Dohalský z Dohalic a převor pražského augustiniánského konventu a vzdělavatel katolického tělovýchovného spolku Orel Augustin Schubert.
Bořek-Dohalský byl od počátku důsledným antinacistou a také signatářem podpisu zástupců české a moravské šlechty o věrnosti republice. Po okupaci se aktivně zapojil do protinacistického odboje, když ukrýval a zásoboval potravinami a oblečením jeho účastníky. Nakonec byl zatčen gestapem za Heydrichiády v roce 1942. Ještě téhož roku zahynul v Osvětimi, kde ho dozorci zastřelili při práci v bažinách.
Páter Schubert se také netajil svými protinacistickými názory. A hned krátce po okupaci českých zemí v srpnu 1939 byl nacisty krátce zadržen kvůli tomu, že prý urazil německou armádu. Nakonec byl znovu uvězněn a deportován do koncentračního tábora v německém Oranienburgu. Tam obětavě v nelidských podmínkách povzbuzoval vězněné české vysokoškolské studenty. Nakonec zemřel v červenci 1942 v dalším německém koncentráku v Dachau na otevřenou tuberkulózu a srdeční selhání
Prezident Beneš ocenil katolické duchovní
Mezi další známé katolické osobnosti perzekuované nacisty patřily pozdější kardinálové, pražský arcibiskup Josef Beran a litoměřický biskup Štěpán. Oba byli vězněni v nacistických koncentračních táborech. Rovněž bohoslovci, kteří za války vystudovali kněžství v Římě, například pozdější mikulovský probošt Vladimír Nováček, vstoupili do československé exilové armády na Západě.
Velké ocenění se katolíkům dostalo krátce po osvobození v květnu 1945 od samotného prezidenta Edvarda Beneše, který při setkání s knězi řekl: „Vím, že katolické duchovenstvo v době těžké národní zkoušky ve velké většině obstálo se ctí.“
Pravdou rovněž je, že nacisté terorizovali duchovní jak v samotném Německu, tak i na odtrženém území Sudet. A počet pronásledovaných nebyl vůbec malý! Perzekucí pod knutou hákového kříže zažilo 615 sudetských kněží, z nichž 63 bylo vězněno v koncentračních táborech. Z nich 30 zemřelo nebo bylo popraveno.
Křesťanství bylo těžkým duchovním soupeřem oběma zločinným ideologiím 20. století, nacismu i komunismu a proto jimi bylo brutálně pronásledováno. Nacisté i komunisté vraždili a věznili katolické kněze, řeholníky i laiky.
Na rozdíl od komunistů, kteří s nacisty v dobách, kdy se jim to hodilo, rovněž kolaborovali, se katolíci nemají za co stydět. Dokonce komunista, pozdější Gottwaldův pochop a zločinec, Václav Kopecký už v roce 1931 na 6. sjezdu KSČ požadoval odtržení Sudet od Československa a jejich připojení k Německu. „My čeští komunisté prohlašujeme, že budeme hájit a prosazovat právo na sebeurčení až do odtržení od českého imperialismu pro utlačované části německého národa až k posledním důsledkům,“ hřměl tenkrát od řečnického pultu. Tato zrádcovská slova nepotřebují další komentář.
