Stalo se to někdy v osmdesátých letech, kdy jsme s partou mladých lidí z Brna vyráželi každý rok na podzim do Vysokých Tater. Po výstupu na Rysy nás čekalo překvapení v podobě velkomaďarského nacionalismu.
Na Rysech bývá vždycky plno. A kromě nás a dalších lidí tam byli i dva Maďaři, otec se synem. S námi tenkrát zdolala vrchol i sympatická dvojice slovenských Maďarů, kluk s holkou, se kterou jsme se seznámili cestou. A ten maďarský táta něco svému synovi ukazoval a k tomu cosi říkal. Pak mně ovšem onen slovenský Maďar povídá. „Teda Honzo, víš co ten člověk říkal?“ Já na to: „To nevím, maďarštinu jaksi neovládám, ale něco o Uhrách tam bylo.“ „To, máš pravdu, dívali se na Slovensko a on povídal, „podívej se synku na tu naši krásnou velkou uherskou zemi“.“ A to bylo prosím ještě za socialismu.
Nyní je to už více než sto let, ale pořád mnoho Maďarů cítí jako rozpad Uher jako křivdu. My jsme měli Maďary ještě i na vojně, na to si jistě pamětníci z Československé lidové armády vzpomínají. Tak jednou jsem se bavil o naší společné historii se Zoltánem Szido z Dunajské Stredy a ten mně řekl natvrdo. „Nevím, co vy Češi furt brečíte, jak jste po Mnichovu přišli o třetinu území, my o dvacet let dříve přišli o dvě třetiny svého historického území, a nefňukáme kvůli tomu.“ A bylo to. A to je také podle mého názoru jeden z důvodů, proč nemůže vzniknout dílo o evropských dějinách, se kterým by se ztotožnily všechny evropské národy. Protože jsou historická údobí, které každý národ hodnotí jinak.
Je ovšem faktem, že v roce 1918 Maďaři prosazovali na Slovensku referendum, aby jeho obyvatelé sami rozhodli o své budoucnosti, kdežto Češi byli proti. V roce 1919 poskytl prezident Tomáš Garrigue Masaryk rozhovor jistému maďarskému deníku a dotyčný redaktor mu kromě jiných položil i otázku, „proč Češi nedovolí lidem na Slovensku vyjádřit se v plebiscitu o svém osudu. Přece když tvrdíte, že Vás Slováci mají moc rádi, tak se nemáte čeho bát?“ Odpověď Masarykovu znám, ale nenapíši. Kdo by se chtěl s ní seznámit, tak je uvedena v knize Ferdinanda Peroutky Budování státu, díl I. nebo II., to přesně nevím, a jsem líný teď vstávat od počítače a jít se podívat do obýváku do knihovny, ale spíše první.
Ale myslím si, že to je docela dobrý námět na slušnou diskusi, proč se na Slovensku v roce 1918 nekonalo lidové hlasování o budoucím státoprávním uspořádání?
