Je to malé, ale přece důležité vítězství v boji o matky o vlastní děti. Synové Evy Michalákové, kteří ji byly v Norsku odebrány, nebudou zatím dány k adopci. Nicméně tlak na norskou stranu nesmí polevit. Dobře bude teprve tehdy, až se děti vrátí k matce.
Je to určitě zásluhou různých tlaků včetně mediálního, že Norsko upustilo od toho, že by synové české matky skončili navěky v adoptivních rodinách. Norské úřady musely uznat, že pouto mezi nimi a matkou stále trvá.
Poděkování si zaslouží všichni, kteří se tomuto smutnému případu věnovali a paní Michalákové pomáhali. Ona musí dostat své děti zpátky už jen kvůli svému obrovskému úsilí. Kdyby ji její kluci tak nezajímali, tak nebude burcovat úřady, politiky, lidi atd. Ale ona naopak dokazuje, že je dobrou matkou, protože dělá všechno proto, aby je měla u sebe doma.
Jasně se ukazuje, že děti jí byly odebrány norským systémem sociální péče Barnevernet neprávem a žádné z obvinění vůči ní, že by svým potomkům nějak ubližovala, se nepotvrdilo.
Navíc Eva Michaláková pracuje v mateřské škole, kde se stará o desítky dalších dětí, a kdyby to dělala špatně, tak si ji tam logicky nenechají. Takže svoji práci dělá podle všeho dobře.
Proto musíme dál tlačit na Norsko, aby synové byli co nejdříve zpátky u své mámy, která je miluje.
