Ekonomka Ilona Švihlíková tvrdí, že dosavadní řecká úsporná opatření nepřinesla výsledky. To je ovšem totální nesmysl. Problémem je spíše řecká nedůslednost. Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou důkazem toho, že jedině drsná úsporná opatření jsou schopna odvrátit důsledky hospodářské krize a znovu nastartovat ekonomický růst.
Nápady paní Švihlíkové mně připadají léčení gamblerů ve stylu, dejme jim ještě víc automatů, ať to na nich kluci pořádně roztočí. Čili nevadí, že nemáme peníze, ale utrácejme o sto šest, on to někdo zaplatí. Přesně tyto nesmysly však tato dáma radí nové řecké levicové vládě.
Pobaltí bylo do hospodářské krize v roce 2008 považováno za ekonomického tygra a růst jeho hospodářství předčil jak ostatní státy Evropské unie, tak některými tolik obdivované Rusko. I to se na ně dívalo hezky zezadu. Prim u baltských břehů hrálo Lotyšsko. Jeho ekonomika rostla v letech 2003 - 2007 v průměru o 10,37 %! To bylo světové stříbro.
Pravdou je, že krize dolehla na Pobaltí hodně tvrdě. Nicméně jeho státy přijaly velmi drsná úsporná opatření, proti kterým bylo šetření Nečasovy vlády slabým čajíčkem. Mohly si to dovolit, tak třeba v Lotyšsku tvoří hlavní levicovou opozici strana ruské menšiny a pro Lotyše všechno lepší než tohle. Proto také tamní voliči drastická snížení důchodů a platů ve státní správě svým politikům odpustili a dali jim v parlamentních volbách znovu důvěru.
Nicméně tyto úspory opět nastartovaly zdejší ekonomiky a Lotyšsko opět patří k hospodářským premiantům. Podle odhadů jeho ekonomika letos poroste o více než čtyři procenta, kdežto například ruská naopak asi o pět procent klesne.
Fakta vypovídají jasně, ekonomická prosperita je výsledkem rozumného hospodaření, nikoliv bezhlavého utrácení, šestnáctých platů, čtrnáctých důchodů apod., jak bylo zvykem v Řecku.
