Dnes je tomu 77 let, kdy nás v Mnichově Francie a Velká Británie zradily. Bylo to odporné, ale stejně odporné je, když čecháčci se chovají ještě hůř jako Édouard Daladier a Neville Chamberlain.
Ruský prezident Vladimír Putin se vůči Pobaltí chová naprosto stejně jako Adolf Hitler k Československu v roce 1938. Začíná to rádoby starostí o postavení vlastních národnostních menšin v jiných zemích. Pák se přitvrdí, následuje křik, že Němci v Československu, respektive Rusové v Litvě, Lotyšsku a Estonsku jsou utlačováni a nakonec se přechází k provokacím k hrozbám ozbrojeného zásahu. Viz německé noviny z podzimu 1938, které mimo jiné palcovými titulky hlásaly, že Češi stříleli v Sudetech z tanků do žen a do dětí. A ruská propaganda je na stejné úrovni.
Oba vládcové mají společné ještě velkou míru pokrytectví, když sami svým menšinovým národům upírají jejich práva. V případě nacistického Německa to byli Poláci a Lužičtí Srbové, v Rusku to jsou tvrdě diskriminovaní Ukrajinci a krymští Tataři.
Obvinění Čechů z jakéhosi útisku Němců v Sudetech bylo nesmyslné a lživé, stejně jak je tomu nyní v případě ruské menšiny v Pobaltí. Rusové mají v pobaltských republikách zajištěna všechny práva v souladu s mezinárodními standardy. Mají svoje školy, vlastní noviny, divadla apod. V obou případech se jedná o to, že oba dříve vládnoucí národy Němci a Rusové se nemohli smířit s tím, že už po roce 1918 respektive po roce 1991nejsou „herrenvolkem“, ale Češi, Litevci, Lotyši a Estonci si nyní vládnou sami.
Mocnosti, které nás na podzim onoho osmatřicátého roku předhodily Hitlerovi, si za svůj čin zasloužily právem opovržení slušných lidí. Stejně tak je ale nutné pohrdat těmi, kdo v Pobaltí provokují agresora vůči tamním malým domácím národům. Litevci, Lotyši a Estonci mají právo na nezávislost a určovat si ve svých zemích pravidla, podle kterých se bude žít. A pokud je Rusové budou ohrožovat, musíme jim jako jejich spojenci v NATO přijít na pomoc.
Rusko se dlouhodobě nemůže smířit s tím, že Pobaltí jim nepatří a plánují vojenský útok na jejich území. Jedním z důkazů je fakt, že už v roce 2007 uspořádala ruská armáda manévry, na kterých nacvičovala agresi a okupaci nezávislých pobaltských republik. Čili dávno před vypuknutím ukrajinské krize.
Vážím si všech statečných Čechů, kteří v historii bojovali za svoji svobodu nebo za svobodu jiných národů. Pohrdám však zbabělými čecháčky, kteří sice v případě vlastní nouze volají všechny kolem na pomoc, ale když mají sami pomoci druhým v tísni, tak naopak podněcují násilníka. Takoví si skutečně svůj Mnichov zasloužili. Tito lidé, kteří provokují Rusko k válce, čili jsou ještě horší než Daladier s Chamberlainem, jež si ve své naivnosti mysleli, že zachraňují mír, se ve skutečnosti staví na stranu nacistů, těch, co v září roku 1938 vyvolali násilnosti v našem pohraničí a vraždili české lidi. Jsou stejní jako nacističtí zločinci.
Naštěstí spojenci pobaltských republik se chovají lépe než tehdy ti naši, takže v současnosti ruský útok nehrozí. Ono když se Rusku dá razantně najevo nebojácnost, tak se také stáhne. Dokonce to bylo ve Stalinově éře, ale o tom někdy příště.
