Až budete mít doma knihovny po celém bytě, knihy v nich ve třech řadách, pro knihy nebude kam plivnout a (v neposlední řadě) zjistíte, že těch peněz je nějak čím dál míň, oceníte úplně všechno, co Vám čtečka v těchto směrech nabídne.

A to neuvádím, že naprostá většina leteckých společností imrvére snižuje váhové limity zavazadel.

Mně čtečka vyřešila, jak s sebou netahat víc knih. Já čtu poměrně rychle (cca 110 stránek za hodinu, pokud se nejedná o odborný text) a jedna knížka mi v některých případech prostě nestačí. Takhle jich můžu shltnou podle libosti a nemusím si čtení "šetřit". Jak tištěné knihy, tak čtečka jsou moc fajn.

Taky mě neberou ani dotykáče ani elektronické čtečky. Na rozdíl od vás jsem se s dotykáčem nesžila ani po roce a půl a nebýt toho, že mi ukradli můj fantastický LG Shine, mám ho dodnes a žádný dotykáč by mi nesměl přes práh. Ale asi vás zklamu, i knihy už se dnes tisknou v Číně. Nevěřila by jste, jaká kvanta jich měsíčně z Číny celně odbavím, celé kontejnery. Ono taky proč ne, když moudrá EU stanovila 0 cla na knihy.... v kombinaci s levnou pracovní silou.... naši tiskaři opravdu nebudou mít co žrát. Pokud teda ještě nějací jsou.

Důležitý jsou ty písmenka, ne futrál. Radši si přečtu dobrou knihu ve čtečce, než kvalitně vytištěný a voňavý škvár (když už jste ho jmenovala v blogu).

Srovnáváte nesrovnatelné. Srovnával bych kvalitní knihu ve čtečce vs. dobře vysázené na papíře. Anebo škvár ve čtečce vs. na papíře.

U knihy mi jde o obsah. Slátanina na křídovém papíru nebo v kožené vazbě mne neosloví.

Mám rád obojí.

Do čtečky se vejde celá knihovna, ideální na texty, dá se v tom vyhledávat.

Oproti tomu u knížky si pamatuju například, „že to bylo na pravé straně v první třetině stránky“, což u čtečky není možné. Vzhledem k tomu, že čtečky umožňují zvětšovat/zmenšovat písmo, nedá se pro ně připravovat text tak, jak to známe z knižní sazby – dost věcí vyřešit nejde (a při možnosti zvětšovat písmo ani nikdy nepůjde).

Vzhledem k tomu, že typografie patří mezi mé lásky, taky jsou mi tištěné knížky bližší (tedy pokud je nesázel nějaký dobytek, s čímž se, žel, potkávám docela často). Podobně jako s knihami je to i s periodiky – občas si koupím Respekt – sice mě příliš netaknkuje, co se v něm píše, ale to, jak je vysázený, mě nepřestává udivovat a těšit – vysloveně estetický zážitek (a přitom se to dobře čte!).

To, že existují čtečky a klasický tisk vedle sebe, mi připadá správné. Doufám, že to tak zůstane.

A pivovarští koně....už taky nejezdí

Kotzoure, ty jsi kůň 

Vše se vyvíjí a jako už nejsou topiči na parních lokomotivách nebo průvodčí v každé tramvajovém voze prodávající a  štípající lístky, tak i těch "tiskařů" bude méně. Noviny také klesají, ale tam je důvod hlavně ekonomický. Sice nelze srovnávat obsah tištěné MFD s Idnes, ale řadě lidí to stačí a ranní Metro je také zadarmo.

Ranní Metro je humus, ne noviny. Bohužel někdy mívám tenhle pocit i u seriózních titulů - aby byly dobře prodejné, snižují se leckdy na úroveň bulváru.

plně souhlasím z autorkou článku!! Není nad to,cítit vůni tisku...50 odstínu šedi? tato trilogie v mé knihovně nechybí není nic krásnějšího vzít knihu do ruky,zachumlat se do pelíšku, a nechat rozvíjet svou fantazii při čtení. Čtečky....hmmm jsou možná fajn na dlouhé cesty ale já jim na chuť taky nepřišla. Jsem nejšťastnější člověk,když vylezu z knihkupectví s nějakým úžasným úlovkem na volné chvíle

Čtečky jsou v mnohém fajn. V kabelce si vezete třeba třicet knih a nestane se vám, že byste se nudila. A právě takové knížky typu "50 odstínů..." jsou do čtečky jak dělané. Na ty je snad papíru i škoda.

V mnohém ale máte pravdu. Tu rozkoš vzít novou, krásně vypracovanou, voňavou knížku do ruky a užít si dobrý obsah nemá chybu. Obojí má prostě svoje.