Často přemýšlím, na kolik slavné osobnosti dávají peníze na charitu z vlastní vůle a dobroty srdce či je k tomu žene jen touha vylepšit si image v očích veřejnosti. Přesto mám pocit, že u Tomáše Ujfalujšiho a jeho bratra Robina se jedná o tu první, šlechetnější možnost.
Když jsem poprvé v obchodě uviděla knihu „Jak se hraje fotbal v Africe“, okamžitě jsem po ní sáhla, neboť spojovala dvě věci mému srdci blízké – fotbal a situaci v Africe. Ačkoliv byla kniha zabalena a nebyla možnost do ní nakouknout, pevně jsem ji sevřela v ruce a spěchala k pokladně.
Často mám pocit, že o situaci v Africe se lidé nezajímají natolik, jak by měli. Děti tam většinou nemají ani možnost studia, kdežto u nás jí opovrhují. Pracují už od útlého věku, aby si vydělaly na jídlo, zatímco ve vyspělých zemích se začíná rozmáchat situace, kdy se dítěti ani po škole nechce pracovat, tak se jen poflakuje a využívá dobročinnosti rodičů. Oproti pohodlným teplým postelím často spávají přímo na zemi. Samozřejmě, ne všichni, ale kolik procent jich musí být, aby se situace začala radikálně měnit k lepšímu?
Kniha Robina Ujfalujšiho se zaměřuje především na organizaci MYSA, neboli Mathare Youth Sports Association. Jedná se o nevládní organizaci, která dává mladým lidem v chudé části Keni naději na lepší zítřky. Spojuje rovinu sociální s rovinou sportovní.
Díky fotbalu se naučí sebekázni, respektování druhých či týmovému duchu. Za veřejně prospěšné práce získávají kredity, které se na konci roku sečtou. Ti, kteří získají nejvíce bodů, dostanou stipendia buď na školy v Africe, nebo i v Evropě. A jelikož je vzdělání vytouženým cílem, jenž jim může pomoc k lepší práci, uvidíte na ulicích děti od sběru odpadků začínaje po trénovaní mladších konče. A že se jedná o trénování dvanáctiletého kluka, na tom se nic nemění. V Africe jde o zcela běžný jev.
To, co mě přimělo myslet si, že zájem o Afriku bratrů Ujfalujši není z ryze komerčních účelů, je už třetí návštěva mladých Keňanů pod organizací MYSA u nás. Poslední z nich proběhla letošního roku v červnu. Jejich pouť po České Republice, kdy procestovali Olomoucko, Bruntálsko, Most a zakončili ji 14.6. v Praze, kde se v rámci Afrického dne uskutečnil turnaj za účasti známých osobností. I díky návštěvě MYSA se do problematiky Afriky zapojily mnohé školy na našem území v rámci projektu Fotbal pro rozvoj.
Třítýdenní putování Keňanů po České Republice bylo zaštítěno slavnými osobnostmi. Nakolik to činili z dobroty srdce, se můžeme jen domnívat. Ačkoliv i kdyby to dělali jen pro dobro své image, co na tom vlastně sejde, když to pomůže jiným. Nechť se tedy hrnou peníze a ochota z důvodů jakýkoliv, jestliže to jiným dá možnost na lepší a důstojnější život …
www.mysakenya.org
http://www.inexsda.cz/fotbalprorozvoj/
Ujfalujši Robin: Jak se hraje fotbal v Africe, nakladatelství Gutenberg
