Jistě taky obdivujete – stejně jako já – ty palestinské sebevrahy s bombami na řemeně kolem pasu. Jak oni dokážou se svým životem i s desítkami životů kolem sebe klidně skoncovat, přestože jsou to třeba i vysokoškoláci. S tím bychom u nás, u naší školní mládeže, asi těžko pochodili.
"Hele Řeřicha, všeho nech, omotej se bombama a šup do autobusu!"foto: čt24
No zkuste si třeba představit, že by si nějaký pan farář kterékoliv víry, církve nebo sekty zavolal takhle kousek stranou třeba studenta Honzu Řeřichu a promluvil by mu do těla: „Hele, Řeřicha, všeho nech, vykašli se na holky, na rodiče, na kamarády, na vědomosti, na kariéru, zkrátka na život, a honem pospěš spáchat sebevraždu trhavinami. A koukej, abys při výbuchu měl kolem sebe co nejvíc našich nepřátel. Když se ti to povede, tak přijdeš rovnou do ráje, tam budeš mít lehy a celej harém krásnejch panen. Čím víc nepřátel zabiješ, tím víc panen budeš mít, to tě garantuju.“
To by našemu studentu Řehořovi řekl ten verbířský kněz. A teď si představte, že ten náš student Honza Řeřicha by toho kněze okamžitě poslechl, uvázal by si kolem pasu výbušniny a pln víry v zázraky by šel nastoupit do plného autobusu. Umíte si to představit? Já ne. Já si neumím představit, že by se náš český Honza nechal jen tak snadno uhovořit k radostné sebevraždě. Určitě by tomu šamanskému duchovnímu řekl: „Poslechněte, velebnosti, když je to tak jednoduchý se dostat do ráje a mít hned hejno milenek, tak proč si to nezkusíte taky? Vy sám osobně? Proč se tady léta zdržujete přemlouváním mladejch?“
To by mu řekl náš český Honza. A inteligentní mladý Palestinec by dodal: „Proč bych, pane Hamas, zabíjel Izraelce, když oni nás vlastně živí? Oni makají, staví, zúrodňují, pěstujou a vyrábějí, a my se jen přiživujeme. Nebýt jich, tak jsme kočovníci uprostřed pouště. Tak proč bychom je zabíjeli? Nebylo by lepší se od nich učit? A začít něco dělat?“ Na to by ovšem machometánský světec strašlivě zavyl, oznámil by rouhavému mladíkovi, že právě propadl peklu, a šel by si najít někoho blbějšího.
Vidíte, a jsme u toho: co dokáže náboženství. Náboženství je užitečná a krásná věc, pokud člověka vede k poezii života, k čistotě srdce a dobrotě plánů. Ale jakmile začne určovat, koho upálit, tak to je konec. V tu chvíli to přestalo být náboženstvím a je z toho docela obyčejný mocenský program. Ten už pak od církve ochotně převezmou diktátoři.
Ale ještě mi vrtá hlavou, kde se na Blízkém Východě berou ti výmluvní verbíři? V čem spočívá ta zvláštní schopnost přesvědčit dospělého člověka, že jeho povinností je jedině spáchat takovou sebevraždu a nic jiného? Musí to být nesmírně sugestivní školení. A představte si, jak by pomohlo našemu civilizovanému světu, kdyby mezi kantory a vychovateli měl tak sugestivně přesvědčivé verbíře pro výchovu k čestnému jednání a k poctivé práci!
