Itálie je veliká, sám by tolik dárků nestačil roznést a na rozdíl od jeho severských příbuzných nemá soby, kteří by mu pomohli se rychle přemísťovat. Hlavně ale v Itálii nenosí dárky Ježíšek, ale Babbo Natale, tedy „tatínek Vánoc“
I když…když si to tak vezmeme, tak naše Vánoce nemají moc logiku. Dárky nosí Ježíšek ještě předtím, než se narodí, místo toho, abychom dárky nosili my k jeho narození… To aspoň ve Španělsku si dávají dárky na Tři krále, neboť tři králové přinesli Ježíškovi dary.
Ale jak je to vlastně v té Itálii?
Hodně se liší sever od jihu (nebo je spíš rozdíl podle toho, z které části Itálie dotyční pocházejí), alespoň já jsem zažila dvoje úplně jiné Vánoce. Ať už se to týká dárků nebo jídla. Jak už jsem psala, dárky nosí Babbo Natale, přinese je v noci z 24. na 25. prosince, takže je všichni najdou pod stromečkem ráno, když se probudí.
To je vlastně i věc, která se mi na italských Vánocích líbila ze všeho nejmíň a pro kterou mi tak moc chyběly naše české Vánoce. Tu naši atmosféru, kdy se všichni slavnostně oblečou ke štědrovečerní tabuli, aby pak čekali, až zazvoní zvoneček, který oznamuje, že už Ježíšek přinesl dárky, tu nic nenahradí. Vždycky jsem vzpomínala na to, jak jsme nejprve zpívali koledy, i když jsem to jako malá neměla ráda, už jsem se těšila na rozbalování dárků. Ale takovou atmosféru ráno zkrátka nevykouzlíte. Natož aby se ráno všichni sešli, aby společně rozbalili dárky.
Většinou to mají v Itálii tak, že ráno 25. prosince si pod stromečkem rozbalí dárky nejbližší rodina. K obědu se pak většinou sejde širší rodina, někdo si dá a rozbalí nově přinesené dárky už před obědem, většinou ale až po něm.
A právě v množství dárků, které se na Štědrý den dávají, jsem viděla největší rozdíl mezi severem a jihem. I když jsem nikde neviděla tolik dárků, kolik si dáváme v Čechách. Na severu si dávají dárků více, na jihu většinou jen jeden. Hodně jsem se divila, proč si dávají jen jeden dárek (i když já jsem pořád udržovala český zvyk dávat si dárků víc), ale nakonec mi to vysvětlili. Vlastně je to pojetím Vánoc.
Na severu se sejde nejbližší rodina, stejně jako u nás. Proto není problém si dát i několik dárků. Na jihu se ale na svátky schází docela široké příbuzenstvo. My jsme svátky trávili u švagrové, která měla veliký dům za městem a taky dostatek míst na parkování. U stolu sedělo v průměru kolem 20 lidí, kteří se během celého dne různě střídali, jak chodili k dalším příbuzným. Když se nejedlo, hrála se tombola (kterou my známe jako bingo) nebo karty a povídalo se. Dárky jsme si dali jen s nejbližší rodinou, když někdo přišel, většinou jako pozornost přinesl něco k jídlu. Důležité nebyly dárky, ale právě to setkávání se.
Ale jak k tomu pak přijdou děti? Dostanou snad jenom jeden dárek? Samozřejmě, že nedostanou, protože Babbo Natale má několik pomocníků, kteří ale nenosí dárky s ním, ale v jiný den. Trošku jako naše Barborka a Mikuláš, i když ti nosí hlavně symbolické dárky. Italští pomocníci, vlastně pomocnice, jsou štědřejší. I když ten nejdůležitější dárek většinou přinese právě Babbo natale. Jako první nosí dárky svatá Lucie 13. prosince, ta nosí dárky nejen na jihu, ale i v části Benátska, Lombardie a Romagne. Podle tradice se na stole nechá talíř s jídlem pro svatou Lucii a jejího oslíka a ona na oplátku nechá dětem sladkosti a hračky. Hlavně na jihu nosí svatá Lucie hodně dárků, skoro jako náš Ježíšek.
Druhou pomocnicí je Befana, tedy hodná stará čarodějnice. Ta představuje odcházející starý rok a dárky, které nosí, mají v novém roce přinést štěstí. Přichází v noci z 5. na 6. ledna, stejně jako Tři králové. Na stole se jí nechává sklenička vína a za oknem punčocha, do které dává dětem dárky. Hodným sladkosti a hračky, zlobivým uhlí.
Že vám to něco připomíná? Však jsou všechny zvyky velice staré, jsou spojené s přírodou a pohanskými tradicemi, často pak převzaté křesťanstvím. Ať už vychází z keltské Perchty, skandinávské Frigg nebo římské Madre Natura, Matky Přírody. Nakonec si každý najde tu svoji tradici, kterou dodržuje a díky které se na několik dní v roce zastaví a nabere síly do dalšího roku. Tak vzhůru do něj!
