Vždycky jsou dvě možnosti

Volání po změnách, titulky "Už dvakrát jsme byli obelháni, v roce 1948 a 1989 ...", za odbory: "Dufek sám je toho názoru, že protest by měl být daleko razantnější, ale ani u ostatních odborových svazů, ani u občanů, nebyla odezva... " a tak dále...... Tak aby ZDE nebyla ještě třetí možnost. _______________________________________________________________________

Tak aby zde nebyla ještě TŘETÍ možnost a CO o nás soudí Evropa?

Evropskou Radu pro lidská práva a její zjištění zatím ponecháme bokem a věnujme se oněm DVĚMA MOŽNOSTEM. Věnovat se příliš věcem najednou představuje nebezpečí, že se nic nedotáhne do konce, nevyřeší.

Už dlouho vládne jakási nespokojenost a nabízí se více cest, iniciativ, vůdců, iniciátorů a návrhů řešení. V podstatě je cesta dvojí:

1) Zákonná cesta nebo-li institucionální. Cesta zdlouhavější, zaměření se na volby, plnění a dodržování zákonných norem atd.

2) Cesta protestů. Cesta veřejných vystoupení občanů, jakási obdoba roku 1989.

Z uvedeného vyplývá, že třetí možnost není nebo je nepřijatelná. Pokud pro někoho přijatelná je, není rozhodně přijatelná pro lid, občany státu uprostřed Evropy jednadvacátého století. Nespokojenost  spočívá v porušování základních práv a svobod, špatném hospodaření státu, zhoršování životních podmínek včetně kriminality a tak dál. Ostatně negativních jevů denně zaznamenáváme vícero, stačí si pustit televizi a už se to na nás hrne. Píšu "lid", poněvadž tak jsme nazváni v Ústavě ČR, pokusme se slovo nezaměňovat s jiným významem.

Poněvadž nespokojenost roste, blíží se JARO 2013, blíží se nám i volby 2014, stojí za úvahu zda oba body nespojit. Vydat se na  pochod, cestu za tím JAK lépe a radostněji. Nikoliv protest, ne jít proti něčemu, negativního je i tak dosti.

Vydat se na pochod, na cestu za lepší podmínky, zde u nás v tomto státě. Jsme-li nespokojeni, musíme vědět co chceme a JAK k tomu dojít. Pokud to nevíme, vzít papír, tužku, psát a psát, hledat, číst. Spojit se s dalšími, víc hlav, víc rozumu. Shromažďování zakázané není, stejně jako vyjádření názorů slovem, písmen, tiskem, obrazem, svoboda projevu je taktéž povolena, cenzura nepřípustná. Více v Čl. 17 Listiny základních práv a svobod, součásti Ústavy ČR.

Není TO nad lidské síly, nakonec i v českých pohádkách vítězil Honza a dost se u toho našlapal. Nečekal až TO za něj udělá jeho pan KRÁL, vzal boty, nůši s buchtama od mámy a šel. Pak se zase vrátil domů a spokojeně tam žili až do smrti.

Pletu tady pohádky s náladou společnosti? To aby nám hlavu nezamotala a maléry nepřinesla ta třetí možnost. Zmar, demagogie, totalita a násilí. Život bez nebezpečí není, krom pohádek máme i dějiny, historii a nějaké vědomosti. Třeba o tom, jak může gradovat napětí ve společnosti nebo jak je lze živit či podporovat.

Snad poslední, co pomůže k rozhodnutí vydat se na "cestu", zapudit lenost, opustit vyježděné koleje, dát se na "pochod", vzít rozum do hrsti, otevřít prima knihu a ... JE TO :-))

Odvaha je zvláštní typ znalosti - znalosti,
jak se bát toho, z čeho je vhodné mít strach
a jak nemít strach z toho, čeho není žádoucí se bát.
                   David Ben-Gurion