Co poradit ročníku 1965, který se octnul bez práce?

Špatně položená otázka, ten člověk není bez  práce, on je bez peněz. Proč je bez peněz, to už je jiná, trh práce nenabízí to, co má zajišťovat - stabilitu. Trh přináší hlavně rizika, rizika bez pojištění.

Než se dostaneme k odpovědi menší analýza a příklad:

Koupili byste si televizi, pračku, ledničku bez záruky? Nekoupili. V případě pracovní smlouvy však na stejném principu nejednáme. Při koupi nového auta se první sjednává pojistka, povinné ručení (povinně) a v případě dražšího auta i havarijní pojistku. Máme větší hodnotu než auto nebo menší? Tak proč si sebe patřičně nevážíme?

Proč je onen člověk ročník 1965 bez peněz? Z dosavadních výplat musel zajistit bydlení, stravu a nějaké oblečení, přišly děti, náklady se zvýšily. Něco kolem 60-65% ze své mzdy odváděl na daních a povinném pojištění státu, počítáme-li i DPH, spotřební daň, daň z nemovitosti. Ze zbývajících 35-40% hodnoty své práce se měl zajistit na nepředvídané události, třeba ztráty zaměstnání, invaliditu, úraz nebo nemoci.

Povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění činí 45% z hrubé mzdy. Z toho vyplývá, že na vlastní - dobrovolné zajištění by ze zbývajících 35-40% mzdy měl odkládat pro sebe obdobně. Na vlastní živobytí by mu potom zbývalo 17-20% hodnoty své práce.

Spočtěte si vlastní životní náklady a z nich odpovídají mzdu, za kterou jste ochotni pracovat. Příklad:

Životní náklady   Mzda: Čistá    Hrubá/Superhrubá      Vlast.zabezpečení      Odvody státu     

10.000                   20.000             26.050/34.907                 10.000                      14.904     

Poznámky:

• Hranice chudoby je 9.902 Kč čistého na měsíc a jednotlivce, životní náklady 10.000 Kč nejsou nijak přemrštěné.
• Z částky 10.000 Kč - životní náklady, se odvádí DPH a spotřební daň, řekněme skromně 1.500 Kč.
• Při tomto způsobu šetření by odložil za 32 let cca 3.800.000 Kč, které se mu při troše štěstí mohly zhodnotit na nějakých 5.000.000 Kč, ze kterých by, opět při troše štěstí mohl žít zhruba 50 let.
• Uspořená částka je samozřejmě fikce, pravděpodobnější je  asi jedna třetina, určitou částku spolklo zajištění bydlení, splátky hypotéky, náklady na děti, jejich studia, obnova spotřebičů domácnosti a pod.
• Jak to, že stát nejen že nenabídne trh práce padesátníkům ale jak to že není schopen nabídnout obdobné zajištění v případě životní krize?
• Superhrubá mzda je hodnota vaší práce, číslo, které na výplatní pásce nenajdete.

Výpočet je  velmi hrubý, slouží jako podklad odpovědi na otázku:

Měl bych jednu otázku, vysvětlí mi to někdo? Uvedu příklad, dejme tomu je mi 50 let, pracují od osmnácti, tedy 32 let, ale do důchodu můžu v 64 letech přibližně. Pokud v padesáti hledám práci najdu jen pomocnou nebo za nižší než průměrnou, ale spíše mě nikdo nezaměstná, jsem pro ně starý. Co mám dělat zbývajících 14 let.

Odpověď: Nemělo by se založit něco jako školky ale pro seniory? Aby byli do té doby než půjdou do důchodu sociálně včleněni a připraveni na luxus důchodu, který bude s platem kolem 20.000 čistého lehce "nadprůměrný", řekněme  kolem 12.000 Kč? Proč školku? Děti si ve školce hrají, je to důležité pro jejich rozvoj. Senioři by v nich mohli už dělat něco zodpovědnějšího, užitečného, kreativního. Pokud je kreativita žádaná (trhem).

Milý pane, nehledejte práci, hledejte mzdu, co Vám zajistí důstojný život. Odpovědně prohlašuji, že nevím, kde takovou práci v padesáti letech hledat, ač jsem do podobné situace byla postavena v mých 46 letech. Naučilo mně to hledat.  Nyní si uvědomuji, našla jsem rozhovor, kde je doslova uvedeno: "Naše firmy čekají na pracovní povolení pro Vietnamce, Mongoly a  Ukrajince.".Snad "naše" firmy zaměstnají i naše muže v nejlepších letech, mluvící česky, znalé prostředí, bez dalších nákladů na rekvalifikaci a integraci, bez nákladů na transport a transkontinentální náklady výběrových hledačů pracovní síly.