Co nám dal a vzal II. pilíř důchodového systému

Pod kulisou válek na Blízkém východě, popírání lidských práv tu i onde, zůstáváme laxní vůči vlastní současnosti i budoucnosti. Důchodová reforma se netýká jen seniorů, týká se i mladých, týká se všech.

Němečtí poslanci schválili v roce 2014 penzijní reformu. Nový zákon umožňuje některým pracujícím odejít do důchodu už po dosažení 63 let namísto dosavadních 65 let. Norma také zvýší důchod ženám, jejichž děti se narodily před rokem 1992 o 53 - 57 euro (1.450 - 1.560 Kč) měsíčně. Podle vládních propočtů bude zákon znamenat pro rozpočet dodatečné náklady ve výši devět až 11 miliard eur (247 až 302 miliard korun) ročně. (zdroj Týden.cz)Důchody jsou v Německu v rozpětí 57 -57% čistého příjmu (zpráva z roku 2011), před důch. reformou. Minimální plat v Německu je v současnosti 8,5 eur na hodinu, cca 30.000 Kč.

Německo je uvedeno vzhledem k snazší dostupnosti údajů o důchodech, také proto, že německé důchody nepatří k těm nejvyšším a patrně mají stejný historický základ. Jaká je situace u nás v důchodech a jejich reformách?

Za první reformu průběžného systému, který je stále funkční a je z dob či pera Bismarcka, lze považovat Penzijní připojištění, tehdy nazvané III. pilíř penze a bylo zavedeno v roce 1994. V této formě s minimem změn fungovalo do konce roku 2012. Novely se týkaly výše státního příspěvku, daňových výhod pro účastníka a zaměstnavatele, dále minimální doby a věku účastníka a principu investování penzijních fondů. Vyznačoval se mj. ošetřením investičního rizika, výnosy pro účastníky nesměly jít do mínusu.

Druhá reforma byl II. pilíř penze, nazývaný "Důchodové spoření", byl platný od 2013 do 2015. Pro nové účastníky II. i III. pilíře odstranil ošetření investičního rizika, přenesl je na účastníky, přesto novým nástrojům obou pilířů říkal "spoření". Na tento nesoulad a neetičnost byli tvůrci zákona před jeho spuštěním upozorňováni, včetně ČNB, která nad záměnou spoření a investováním má dbát v rámci ochrany spotřebitele. II. pilíř je zrušen, "uspořené" prostředky budou vráceny účastníkům, přestože část (3 %) náležela do I. pilíře - průběžného systému, který se dlouhodobě potýká se záporným "účtem". Účastník však má možnost volby, může ale nemusí prostředky do pojištění doplatit zpětně. V II. pilíři je celkem 2,5 mld Kč a 84.000 účastníků. Celkově bylo do II. pilíře odkloněno 1,5 mld Kč z pilíře I.

Paradoxem je, že II. pilíř přeměnil "Penzijní připojištění" na "Transformované fondy", zrušením II. pilíře však nevrací stav zpět a dokonce ponechává dvojí kolej fondů, ty transformované a "Doplňkové penzijní fondy", které jsou doplňkem něčeho, co bylo zrušeno. Domnívám se, že zrušením měly Transformované fondy získat původní status. Pokud zde nejsem zcela přesná, omlouvám se, dnes už se v našich pilířích opravdu těžko orientuje, věc dlouhodobého rázu se mění jak na běžícím pásu.

Potřebovali jsme II. pilíř penze? Odpověď je NE. Díra mezi číslovkami nechť nám připomíná, že snad jen každý druhý, desátý zákon nebo návrh dává smysl. Nepotřebovali, protože:

• Byl zrušen
• Můžete si jej vytvořit sami, kombinací I. a III. pilíře, případně k tomu přidat podílové fondy.

Co nám II. pilíř penze dal a vzal? Dal nám mnohé:

• Naději že příště nenaletíme na nedokonalý zákon.
• Poučení, že poslanci i Senát klidně schválí zákon s názvoslovím odporujícím ochraně zákazníka
• Poučení, že v jiných zemích sledují cíl, například podporu porodnosti a rodiny.
• Že je dobré nenechat si vzít stávající záruky a garance
• Že pro lidi jedné země by sociální systémy (společenské) neměli být různé, jedny pro bohaté, druhé pro chudé. Veřejně se mluvilo, že II. pilíř je pro ty dobře situované-
• Že nemáme používat systémy, jejichž princip neznáme a plně mu nerozumíme.
• Že nemáme kupovat věci, které klamou už v názvu.
• Na tento nedokonalý zákon skočilo 84.000 lidí, zhruba 30% (z těch "lépe placených), což není zrovna málo v procentech.
• Poučení, že budoucí účastníci penzijních  fondů budou mít rozdílné podmínky, ti noví už bez ošetření ztrát.
• Že povinné sociální pojištění někdy povinné je a jindy není.
• Úvahu, zda vložené prostředky uhradily náklady vstupních poplatků.
• Otázku, z čeho penzijní společnosti uhradí ztráty vzniklé krátkým fungováním a z jakých prostředků budou hrazeny.
• Atd., atd., našlo by se toho víc.

Otázek je hodně, většina zůstane veřejnosti skryta nebo ji nebude zajímat. Podle Německa (a EU) jsme stále hluboký východ. Na východ nás posouvá i ono naše poddanské přijetí přidání 40 Kč důchodcům a pasivně-laxní přístup k důchodové reformě u nás, včetně přístupu k našim mzdám.

Jsou to Vaše peníze, Vás, vašich rodičů a také peníze vašich dětí. Nejen na straně kolik budu mít v důchodu a penzi, ale také kolik tam vložím a kolik se prohospodaří. Tak se o ty "prachy" starejte, jsou vaše. Důchodové systémy a reformy musí vykazovat stabilitu a bezpečnost, jedná se dlouhodobou záležitost, provázející nás téměř od kolébky až po hrob.

Vyšší mzdy představují vyšší důchody a také nižší zisky korporací zahraničních, oligarchních a společností v cizích daňových rájích. Zisků převážně odcházejících z naší země za hranice bez užitku pro společnost a reinvestic v zemi, kde byly vytvořeny na základě právě nesrovnatelně nízkých mezd v rámci EU.

Ono o peníze jde vždycky až v první řadě, je jedno zda v případě ropy, fondů, palmového oleje nebo mezd a důchodů. Chovejme se i my ekonomicky, zejména směrem dovnitř, směrem k sobě, je to bezpečnější, musíme bránit i svoje hodnoty. Viz video Bezpečnost a obrana: "Ty důvody jsou ryze ekonomické, někdy je to ropa, jindy...", někde od 6:10 minuty https://www.youtube.com/watch?v=kT8-fow9Avw Nebo myslíte že války vznikají kvůli krásám žen, jako kdysi Heleně? Vznikají o zdroje a náš osobní strategický zdroj je příjem.

Omlouvám se za nemožné formátování, nebylo možné zarovnat do bloku, v některých případech editor dělá nový řádek uprostřed i přes opakované manuální odstranění formátování. Pokud mi někdo poradí, jak to odstranit, budu ráda.

Závěrem: Zde je článek ČT24 z 15. prosince 2013 který se k tématu vztahuje. Není první, který na nesrovnalosti upozorňoval, ani závěr článku není překvapivý, spíše je odkazem do budoucna, hlídejme si každé další uvedení v omyl, vyhneme se problémům i soudům. "Kdyby k podobnému případu došlo například v USA, s největší pravděpodobností by podle něj střadatelé žalovali penzijní společnosti za to, že byli uvedeni v omyl. Penzijní společnosti by zase mohly případné škody vymáhat po státu. Mohl by se tak roztočit kolotoč soudů i mezinárodních arbitráží.", z článku ČT24:  http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1061160-druhy-a-treti-duchodovy-pilir-neni-sporeni-mini-cnb

 .Další článek z 26. 11. 2013 mluví sice o životním pojištění, princip je stejný, viz kapitola "Pokutu si zaslouží stát".Z článku: "Používáním zavádějícího pojmu může prodejce podle názoru ČNB v zájemci o pojištění vyvolat klamnou představu, že zaplacením pojistného podstupuje "jen" rizika běžně spojovaná s depozitními produkty. Ve skutečnosti ale přitom nejde o klasický vklad (pojištěný v bance), ale jde o investování do „podkladových aktiv", například do akcií či komodit, jehož návratnost může být nulová, respektive hrozí ztráta investice. 

Pokutu si zaslouží i stát. - Paradoxem pak podle Káni je, že stejnou logikou by Česká národní banka měla „penalizovat" samotné zákonodárce, respektive bývalé ministerstvo financí, které pojem spoření od roku 2013 prosadilo přímo do názvů produktů v rámci penzijní reformy. https://zpravy.aktualne.cz/finance/pojisteni-neni-sporeni-varuje-ceska-narodni-banka/r~40f4d3a8566311e3b044002590604f2e/  (aktualizováno 27.11.2016)