Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Těla našich dětí nepatří nikomu, přesněji řečeno, patří našim dětem a my se snažíme, jak nejlépe umíme, se jim o ta těla postarat, dokud to nezvládnou sami, někdy lépe, někdy hůře, ale nejspíš vždycky lépe než jakési hlasy z druhého konce světa, kteří raději kritizují někoho z druhého konce světa, než by řešili svůj ne úplně úspěšný život.

A pokud jde o náušnice, to je otázka do pranice, mí svobodomyslní rodiče mi nenechali píchnout do uší dírky na náušnice, když jsem byla mimino, abych si o tom později rozhodla sama, jenže já se hroutím, když vidím jehlu, takže jsem rodičům vyčítala, že mě mohli ušetřit trápení, kdyby mi byli bývali nechali propíchnout uši, když jsem byla mimino. :-)

2 0
možnosti
Foto

:-)R^ Přesně, šla jsem v deseti s hrůzou.

0 0
možnosti
PB

P33e21t95r 72B61u77r92i39a42n

26. 5. 2020 23:35

Karma, souhlas.

0 0
možnosti
BG

Pokud se na dětském těle nepáchá násilí, nijak mi to nevadí. Dredy se dají ostříhat a vlasy zase dorostou.

Ale zarazilo mě, jak každý ctí práva dítěte, ale už se třeba malých holčiček málokdo ptá, jestli chce náušnice, a hned po narození jim nechají propíchnout uši.

0 0
možnosti
EH

Toto je krásný příklad, proč tolik lidí končí na gauči u psychiatra, aby napravil dětství. Jedni vychovávají děti striktně, druzí jím nechávají volnost až po extrémy neurčitého pohlaví. Podle mě je nejlepší zlatá střední cesta. Povolit výstřelky s vysvětlením, že to není naše kultura a v budoucnu jím to přinese komplikace. Rozmluvit nevratné zásahy na pozdější věk. Dredy či naušnice jsou prkotina, horší je tetování nebo v USA oblíbená obřízka.

0 0
možnosti
PD

P96e30t70r 33D35r98a18p14a57l

26. 5. 2020 11:41

v roce 1990 jsem navštívil jedno městěčko ve Šluknovském výběžku a tam si u baráku hrála holčička školkou povinnná s blonďatými vlásky až po zadek. No, nebyla to holčička, ale chlapeček, jehož otec se hrdě chlubil, že má nejmladší "máničku" v Čechách;-)

0 0
možnosti
MM

Souhlasím. Nenávistným komentářům na sociálních sítích bych ale nepřikládal příliš velkou váhu, jakkoliv jsou otravné a frustrující. Lidé je píší z nějaké psychologické potřeby a samotný terč jejich nenávisti (zpravidla nějaká odlišnost) je svým způsobem druhořadé.

3 0
možnosti
EH

Když něco napíšete na net, dáváte to všanc "recenzím". Někteří si vybíjejí nenávist, někteří zase chtějí všechny předělávat podle svého světonázoru. Stačí oblíbený evergreen ponožky v sandálech nebo dneska má mládež ananas na pizze.

Najdou se komentáře od "ať si každý dělá, co chce" po "ten, kdo to dělá, je imbecil největší".

1 0
možnosti
  • Počet článků 49
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1660x
Miluju svobodu, Pipi Dlouhou punčochu, cestování a zmrzlinu. Jsem taky matka tří dětí (2002, 2008 a 2019), propagátorka unschoolingu, sebeřízeného vzdělávání, dobrovolnosti a informovanosti v oblasti práv dětí a rodičů ve vzdělávání. Píšu blog s názvem DĚTI JSOU TAKY LIDI, od roku 2012 se podílím na rozvoji iniciativy SvobodaUčení.cz, natáčím videa, přednáším a beseduju.

Seznam rubrik