Muži trávící před televizí dvacet a více hodin týdně mají zhruba polovinu spermií v porovnání s těmi, kteří ve stejné pozici vysedávají před televizní obrazovkou jen velmi málo nebo vůbec.
Asi se vám zdá název dnešního blogu poněkud matoucí. Na vině je všeobecně zavedená představa, že naopak právě lože je vhodné místo k tomu, abychom vymírání lidstva příjemně zamezili. Pokud vám teď začala fantazie vizualizovat konkrétní modelovou situaci, nepotěším vás. Do iluzí nám totiž zasáhli američtí vědci. Ti zjistili, že muži trávící před televizí na gauči dvacet a více hodin týdně mají jen zhruba polovinu spermií v porovnání s těmi, kteří ve stejné pozici vysedávají před televizní obrazovkou jen velmi málo nebo vůbec. Není zkrátka povalování jako povalování.
V této souvislosti mě napadá, že vědci zcela opomenuli pocity žen. Zcela laicky soudím, že našemu libidu neprospívá pohled na pána tvorstva v teplákové soupravě s vytahanými koleny, když rozložený na kanapi buď energicky pokřikuje na jedenáct hochů v trenýrkách nebo apaticky klimbá u zpráv.
Vzpomínám, že není zase tak daleko doba, kdy ženy nebyly tak laxní vůči budoucí otcovské schopnosti svého vyvoleného. Kamarádka Hedvika se například doslechla, jaký devastující vliv může mít na mužskou plodnost zapařování hlavy pod vojenskou čepicí. Každý dopis svému milému, který právě vykonával základní vojenskou službu, tehdy končila výzvou, aby si čapku často nadzvedával a hlavu větral. Protože se ale styděla přímočaře vyjádřit důvod svého nabádání (to víte, v roce 1980 se zamilované páry bavily na rande o spermiích asi tak často jako členové motorkářského gangu o krupicové kaši), končil na oplátku vojín své dopisy ustaranou otázkou, zda je Hedvika zdravotně v pořádku?
A co se s námi vlastně stalo? Inu, zbohatli jsme a zlenivěli. Tak celý problém pregnantně shrnul jeden z odborných výzkumů. Reklamně masivnímu tlaku spotřebního průmyslu se nás daří přesvědčit, že naše životní úroveň je dána úrovní naší spotřeby. Záludně v nás podporuje přirozené touhy po okamžitých požitcích a prosazuje životní způsob, ve kterém se rodině s dětmi místo těžko hledá.
Každé zboží lze vrátit anebo zahodit a koupit nové, každou smlouvu vypovědět anebo z ní odstoupit, každou práci ztratit anebo vyměnit za jinou, lepší, to samé můžeme udělat s partnerem. Jen to rodičovství je navždy. A nyní do těchto vědeckých úvah zasahují ještě televizní a počítačoví lenoši hubící houfně spermie.
Jeden z mých aforismů říká: "Kolik je na světě lásky nezjistíme při sledování telenovely, ale při sčítání lidu". Populaci může zachránit jedině pohyb. Přiměřená až intenzivní tělesná aktivita na čerstvém vzduchu. Pánové, nezbývá vám nic jiného, než vyskočit z pelechu a cvičit, až se z vás bude kouřit. Ale prosím vás, nezapomeňte si při tom každou chvíli nadzvedávat tu značkovou kšiltovku.
