Věděli jste, že v současnosti spíme o dvě hodiny méně, než tomu bylo před sto lety? Počítačovým maniakům stačí i klimbnutí nad klávesnicí.
Americká asociace pro výzkum spánku zjistila, že průměrný člověk v civilizovaných zemích spí průměrně 6,9 hodin, což je právě o 120 minut méně, než si schrupli před stoletím naši předkové. A lidstvu takový skluz nijak neprospívá. Oč zodpovědněji ke spánkovému nabírání sil přistupuje příroda. Například dosavadním držitelem rekordu mezi zvířecími spáči je myšivka západní, která vydržela v laboratorních podmínkách spát 320 dní.
Jsem přesvědčena, že po této informaci mnoho z vás neudivuje ani tak délka spacího výkonu, ale na jazyk se dere otázka: Jak, proboha, dokázala usnout? Ptáte se zejména vy, kdo už máte z přepočítaných oveček několikasethlavé bečící stádo a uvažujete o chovu dobře dojící krávy a medonosného včelstva, protože vám večerní spotřeba ohřívaného mléka s medem značně nabourává rodinný rozpočet.
Komplikované usínání se stává novodobou metlou lidstva. Trpí jím značná část populace. Pokud řešíte stejný problém, pak vězte, že se vaším trápením zabývají četné vědecké týmy a poskytují zaručené rady. Jednou z nich je předspánková četba. Teď nemám na mysli poutavý děj plný zvratů, erotických výbojů a kriminálních zápletek, nýbrž četbu nudnou. Potřebujete mozek vypnout, ne nabudit. Ať si však odborníci říkají, co chtějí, z praktických zkušeností notorických nespavců vím, že neusnou ani u pročítání mineralogického slovníku.
Co se týká stravování, tak krásně prý uspávají uhlovodany v kombinaci s menším množstvím bílkovin, obsahujících tryptofan. Pomáhají tak k produkci přirozeného spánkového hormonu melatoninu. Kamarádka kvůli tomu každý večer uzobává slunečnicová semínka, ale zdravé usínání pak narušuje pocit, že jí některá v dutině ústní uvízla a časté odchody do koupelny pro mezizubní kartáček.
Výborná jsou prý šumítka, vydávající monotónní zvuky jako je letní déšť nebo tekoucí voda. Když se však mezi dvaadvacátou hodinou a půlnocí jdete už popáté vyčurat, máte chuť spánkovým specialistům oponovat nebo dát jednu do zubů.
Že to s odbornými radami není až tak v pořádku, dokládá doporučení: zásadně neusínat za svitu televizní obrazovky. Bože, jak jsou ty vědecké týmy naivní. Neznám lepší ukolébavku, než je televizní vysílání golfového turnaje. V poklidné atmosféře přírodní scenérie, se po zeleném pažitu rozšafně procházejí slušně oblečení hráči, jejich golfové hole připomínají špacírštok pana konšela, s nímž kdysi korzoval po nedělním obědě kolonádou, tu zurčí průzračná tůňka, o kousek dál přistává plameňák, a pak už jen zelená a zelená... a dobré jitro, to jsme se to ale krásně vyspali, co?
Ať už tedy pro snadné usínání zvolíte jakoukoli metodu, jedno varování bych tu na závěr měla pro podnikatele, kteří nedovedou vypnout ani před půlnocí: Spánek vám přivodí toliko počítání oveček jdoucích přes lávku, jakmile začnete počítat, kolik stojí kilo střižní vlny, nezamhouříte už do rána oka.
