Je to do nebe volající nespravedlnost, že se v taneční soutěži už předvedl kdekdo, ale spisovatelé a blogeři nikoli. To si snad pořadatelé myslí, že jim častým vysedáváním u počítačů zakrněly dolní končetiny?
Ani nevíte, jakou radost mi Česká televize udělala zařazením deváté řady taneční soutěže StarDance. Konečně program, na který se s chutí podívám. Konečně noblesa, šarm, vtip, krásná hudba, šikovní soutěžící, půvabné kostýmy a ladné taneční výkony.
Hned na začátku musím předeslat, že pro tanec jsem přímo stvořená. Jako divačka samozřejmě. S potěšením sleduji krokové variace šikovných tanečních párů, mrštné otočky, víření dámských sukní, lesk pánských polobotek a upřímně vše obdivuji. Jestli jsem chodila do tanečních? To víte že ano, ale v patnácti. Dnes jsem na tom tak, že ovládám jen valčík. Odtančím s ním však všechno. I kdybych tančila v páru s Fredem Astairem, ať kapela spustí polku, čardáš nebo quickstep, já tančím valčík. Buď pomalý nebo rychlý, ale valčík.
Když tak o tom uvažuji, myslím, že mi osud předurčil životní dráhu profesionální divačky i v mnoha dalších směrech. Pěkně mi například vypolstroval diváckou lóži pro hru na klavír, pro malování obrazů, krasobruslení a lední hokej, pro studium veterinárního lékařství a pro zadělávání škubánků. Kdybych se na jejich výrobu dívala od rána do večera, takové škubánky, jaké dělá naše teta Boženka, prostě nesvedu. A u bruslí si neumím odborně zavázat ani tkaničku. Ale všemu, co jsem vyjmenovala přihlížím s obdivem a nadšením.
Ale zpět do televizního kola. Jestliže teď každou sobotu také obdivujete fantastického Jiřího Dvořáka, sympaticky snaživou Pavlu Tomicovou či mužného Davida Svobodu, musí vás nutně napadnout, do jakých řad při výběru soutěžících sáhnou pořadatelé příště? Protože, uznejte sami, jen z hereckých a sportovních se navěky těžit nedá. Už pod odborným vedením profesionálních tanečnic a tanečníků parketem kroužili i zpěváci, komici, dýdžejka, reklamní modelka, televizní hlasatelé, televizní kuchař... Kdo zde však kupodivu žádný z latinskoamerických tanců možnost předvést neměl, to jsou mistři svižného psaného slova. Takže spisovatelé a blogeři (Marii Doležalovou v to nepočítám, ta tančila za herečky).
Také cítíte tu do nebe volající nespravedlnost, až diskriminaci? To si snad pořadatelé myslí, že jim častým vysedáváním u počítačů zakrněly dolní končetiny?
Cha, už vidím, jak se tvůrci StarDance chytají za nos, snaží se napravit svoje opomenutí a začínají obvolávat naše knižní autory a blogery. Ale zřejmě žijí v zajetí předsudků. Obávají se, že Halina Pawlowská nezvládne dostatečný počet mazurkových otáček, že David Vlk nemá pro tango potřebnou výbušnost, že Jitce Štanclové při waltzu vadí vysoké podpatky, že Tomáš Vodvářka není pro sambu dost pružný v kolenou, že Janě Slaninové při paso doble nepůjdou nášlapy přes paty, že Michal Viewegh nemá pro rumbu vhodně uvolněné kyčle, že Libuši Palkové v tangu nepůjde twistová otáčka vpravo, že Janu Pražákovi nebude při čardáši vyhovovat kombinace rychlých a pomalejších prvků, že Zuzaně Zajícové budou při foxtrotovém vznosném telemarku překážet kudrny…
Umím si představit, jak se teď někteří z vás škodolibě usmívají při představě, že by za rok nakonec mohla z pořadatelské nouze volba padnout i na mě. Ptáte se, co bych v tom případě dělala? Ale to je přece jednoduché. Vypilovala bych si ten valčík.
P.S. Omlouvám se kolegyním blogerkám a kolegům blogerům, že jsem pro tento fejeton jejich jména zneužila. Moji milí, spoléhám na váš smysl pro humor a s případnou odvetou již předem souhlasím :-)
