Politik raději cituje klasiky, aby nemusel neustále dementovat současníky. K tomu mu dobře slouží literatura.
Knižní veletrh 2016 očima knihovnice: 2. část:
Když jsem se probírala fotografiemi z loňského knižního veletrhu, napadlo mě, že bývalý prezident mohl při troše dobré vůle oznámit čtenářům, kteří si přišli poslechnout, co bude vyprávět o své nejnovější knize Stručný manuál k pochopení současné migrační krize: „Kdo si nekoupí moji novou knihu, toho ochranka nepustí ven.“
Škoda, že to neřekl. Jednak by to bylo vtipné, ale hlavně... pro mě by vznikl šikovný oslí můstek, abych briskně zauvažovala nad tím, že Václav Klaus byl z přítomných spisovatelů jediný, koho na autogramiádu doprovázela ochranka. Ostatní autoři si vystačili s propisovačkou.
Veletrh se vloni osobnostmi jen hemžil, protože o pár kroků dál představoval publiku svoji knihu sice též hradní člověk, ale ze zcela jiného historického období. Současný mistr etikety Ladislav Špaček mě překvapil zejména tím, že na reklamním letáku k propagaci knihy „Dědečku vyprávěj“ vypadal jako svůj o dost mladší bratr. Foto kamufláž vynahradil tím, že byl velice milý a s dětským obecenstvem to uměl. Byl příjemný, ale nepodbízel se. Dovedl vyvolat smích, ale nezesměšňoval se. A zvládal elegantně odpovídat i na zapeklité dětské otázky.
Na žádný dotaz již bohužel nemůže odpovědět další z těch, kdo mají co do činění s panováním v české kotlině. A tak jsem si alespoň nechala objemnou knihu o Karlu IV. představit ředitelkou nakladatelství Šulc a Švarc Veronikou Baštovou.
A jestli vás zajímá, jakou otázku bych českému králi položila, tak... já nevím... jedině snad: Jak se vám, vaše veličenstvo, panovalo, když jste nemusel o každém rozhodnutí hlasovat?
O loňském knižním veletrhu se s vámi těším na čtenou opět zítra.
