Pustila jsem si zprávy postupně na třech našich televizních stanicích a napadlo mě jediné: člověk by se neměl nechat zastrašit svými vlastními názory!
Nedávno si mi postěžovala kamarádka. Její čtyřletá dcera pochytila jeden nehezký zlozvyk a hned si ho zařadila do repertoáru. Kamarádce bylo jasné, že za nově nabytou schopnost – místo slušné odpovědi plazit na tazatele jazyk - nebude holčička při příští návštěvě u babičky pochválena stejně srdečně jako minule za šikovné zavazování tkaniček. Věrna heslu, že nectnost se musí vymýtit hned v zárodku, číhala na první příležitost, kdy se dcera projeví jako na krčním při angíně a jala se vychovávat. Vysvětlila malé nezdvořačce společenskou nevhodnost takového počínání a důrazně jí plazení jazyka zakázala.
„Je ti to jasný?“ zeptala se na závěr. A protože postřehla, že se dcera chystá místo odpovědi opět vyplazit, rychle jí výchovně pohrozila prstem. Dítě se zatvářilo trucovitě, takže kamarádku při odchodu z pokojíčku nepřekvapilo, když se jí za zády ozvalo typické „hééééé“, nezbytný to hlasový doprovod posměšného plazení jazyka.
Kamarádka přiznává, že v tu chvíli zatoužila po ohebném proutku, ale pak jako trest za zlobení zvolila zákaz pojídání oblíbené zmrzliny. Její dceři však omezení mlsání už čtrnáct dní nedělá zdaleka takovou starost jako záhada, jak proboha mohla maminka o vyplazeném jazýčku vědět, když byla otočená zády a v žádném případě její rozpustilost vidět nemohla? Je snad vševědoucí? Děcko zkrátka doplatilo na zvukovou kulisu, jíž si není vědomo.
Vzpomněla jsem si na tuto příhodu, když jsem v posledních dnech sledovala zpravodajství z naší politické scény. Pustila jsem si zprávy postupně na třech našich televizních stanicích. Po shlédnutí tří různých reportáží jedné a té samé události mě napadlo jediné: člověk by se neměl nechat zastrašit svými vlastními názory! A honem jsem si jich pár utvořila.
Ptáte se, co to má společného s kamarádčinou dcerou? Inu, napadlo mě, že politici se sice tváří, že na své voliče jazyk v žádném případě nevyplazují, ale proč tedy máme intenzivní pocit, že za svými zády občas slyšíme to typické „héééé,“ které plazení doprovází?
Jak bychom jim tu nevychovanost oplatili? Víte co, můžeme na ně při volbách udělat třeba dlouhý nos. Říkáte, že to také není zrovna zdvořilé? Uznávám. Ale nehlučné to je určitě... a pár dní bez zmrzliny se dá vydržet, ne?
