Když mladý muž opláchne hrníčky od snídaně, nestává se tím doživotním kuchyňkou v květované zástěře, ale i poté se může normálně holit a zvedat činky.
„Jedné ženě trvá dvacet let, než udělá ze svého syna muže. A jiné stačí dvacet minut, aby z něj udělala hlupáka.“ Toto vtipné rčení Helen Rowlandové je v mnoha ohledech pravdivé a v mnoha jiných ohledech diskutabilní. Jsou totiž muži, kteří pupeční šňůru považují za pružné lano na bungee jumping, jehož hlavní vlastností je věčný návrat a neodstřihnutelnost. To vše se prolíná s doživotní opečovávaností a tápající nejistotou v dospělém životě. Pánům, kteří žužlají věčný dudlík, se dnes trošku posměšně říká mamánci.
Takto postižený chlapík bývá pro životní partnerku pohromou. Mužův vztah k ženám jednoznačně čerpá z předchozího vztahu s matkou. Základní měrnou jednotkou budiž fakt, že matka není totéž co služka, a že když syn opláchne hrníčky od snídaně, nestává se automaticky doživotním kuchyňkou v květované zástěře. I po této činnosti se může normálně holit a zvedat činky, aniž ztratil na mužnosti.
Tady ladem leží nezorané pole působnosti pro všechny maminky, tak se na ně nyní obrátím: Určitě jste právem pyšná na vše, co jste syna pro život naučila. Teď spokojeně sledujete, jak se mu vydařila studia, že umí jíst příborem, zavazovat si tkaničky dvěma způsoby, že neráčkuje, nemlaská, neutírá si nos do rukávu, svede vyjmenovat všechny kluby NHL, že nežebrá ani nekrade. Věřte, že to vše vaše nastávající snacha také ocení, zvláště když i ona oplývá stejnými kvalitami. Pravou mateřskou svatozář si ale zasloužíte jen tehdy, pokud váš syn ví, že inkaso není druh tenisového úderu, do kterého dne v měsíci je potřeba zaplatit nájem, jak se sjednává úrazové pojištění, kde se vyměňují občanské průkazy, že odpadkový koš se nejen sám nenaplní, ale ani nevyprázdní, nové ruličky toaletního papíru se na WC samy neklonují, a že i ponožky žijí v páru.
K výchově soběstačného syna by leckterá maminka zkrátka potřebovala vyfasovat hned v porodnici podrobný manuál. Než k tomu naše zdravotnictví dospěje, zkusila jsem pro matky, které se pokouší vychovat ze syna muže, vypracovat užitečné VÝCHOVNÉ DESATERO:
1. Syn má svoji hrdost, po které mu nesmíte šlapat posluhováním.
2. Chlapec bez pravidelných povinností se stává mužem bez charakteru.
3. Pomačkané oblečení není symbolem ležérní elegance, ale zbabělým strachem ze žehličky.
4. Nepořádek v synově pokoji nemá nic společného s vývojem jeho osobnosti, je to obyčejná lenost.
5. Chvalte, chvalte, chvalte!
6. Výchova není totéž co drezúra, zvláště pokud nechcete, aby dospělý život vašeho syna připomínal cirkus.
7. Vaše pomocná ruka nesmí jeho horní končetinu změnit v chapadlo.
8. Heslo - co je mokré, to je čisté - patří výhradně na vojnu, ale váš syn je civilista.
9. Při kupování květin a poděkování za oběd se testosteron nevypařuje.
10. Vychovávejte syna tak, jak byste si přála, aby jiná matka vychovala svého syna pro vaši dceru.
P.S. Doufám, že vás při respektování tohoto desatera nezviklá, že já žádného syna nemám :)))
Napsala bych podobný text ráda i o výchově dívek, ale když titul mamánka se ještě neujal :-(
