Někdy věnujete své city člověku, který o tom nemá ani to nejmenší tušení. A přesto jste šťastní, nepociťujete to jako újmu, protože jste s ničím jiným vlastně ani nepočítali.
Dlouhá léta jsem ho milovala a najednou tu není. Odešel z pátku na sobotu tam, odkud není návratu. Sir Sean Connery. Muž, kvůli kterému jsem si dovolila být občas pošetilá, se slabostí v kolenou, s šimráním u srdce, se šťastným úsměvem, že mužský šarm a elegance nejsou vymyšlené, ony fakt existují.
Pro někoho určitě navždy zůstane Bondem, ale pro mě třeba Robertem MacDougalem z filmu Past. Kdo jiný než Sean Connery, mohl mít na prahu sedmdesátky tolik šarmu, aby naprosto věrohodně dokázal zahrát elitního nepolapitelného lupiče, a ještě okouzlit slavnou a půvabem oplývající hereckou kolegyni Catherine Zetu Jonesovou i naprosto tuctovou, půvabem neoplývající knihovnici Zdeňku Ortovou?
Ale taky pro mě už napořád zůstane charismatickým králem Artušem z filmu První rytíř. A taky bývalým britským agentem Johnem Patrickem Masonem z akčního filmu Skála.
A komu jinému by se mohlo povést, aby vstoupil do děje filmu „Robin Hood: Král zbojníků“ až v poslední scéně a jen na malý okamžik, aby jako Richard Lví srdce posvětil Robinův sňatek s Marianou, a přesto se na jeho vstup do děje nedalo zapomenout.
A taky pro mě navždy zůstane okouzlujícím, charismatickým a nejpřitažlivějším hercem s podmanivým hlasem českého herce Vladimíra Brabce, který jej skvěle daboval. A zasvěcení říkají, že jejich hlasy si byly velmi podobné.
Je moc příjemné být platonicky zamilovaná. Taková láska je nadčasová a na rozdíl od lidí jako zítřek nikdy neumírá. Vždyť jsem ji věnovala muži, kterému slušela i sukně. Samozřejmě skotská. Bylo mi moc sympatické i to, jak se vždycky bral za Skotsko, tak poctivý patriot není totiž zdaleka každý, kdo je velkou slávou políbený.
A tak si dneska večer pustím na Vaši počest, drahý Sire Connery, některý z Vašich filmů a bude mi u toho krásně i smutno zároveň.
