Být slušný není nevkusná slabost, jen se ji dnes někteří snaží vytěsnit, protože se v její přítomnosti hůř daří hulvátství.
Chtěla bych pohovořit krátce o romantice, protože mám strach, aby to romantika nevzala zkrátka. Sklony k romantice jsou dnes totiž často brány jako dětská neomalenost, která nás měla přejít ve čtvrté obecné, prostě něco jako prst v nose a vylizování talíře po chutném obědě.
Zkrátka se odmítám zúčastnit soudobých pogromů na čestnost, slušnost, zdvořilost, kavalírství, ušlechtilost ducha, vstřícnost srdce a poctivost charakteru, které začínají být vydávány za nevkusnou slabost. Snaha vytěsnit tyto pojmy mezi archaismy je evidentní. Já vím proč. Ono se totiž v jejich přítomnosti daří hůř hulvátství, úlisnosti, hrubosti, falši i aroganci. A tak tímto způsobem bojují o větší prostor. A já se nestačím divit, proč těmto lidem tak snadno ustupujeme.
Neznám totiž jediný případ, kdy by čtení o lásce Jany Eyrové a pana Rochestera někoho motivovalo k vymlácení hospody či přepadení benzínové pumpy.
Je hloupé ohrnovat nos nad Artušovskými legendami, protože je neškodnější ohánět se v duchu ve jmému cti Excaliburem, než v reálu výhružkami, že někomu šlápnete do úsměvu a proženete ho s kudlou v ruce, až mu budou trenky malý.
Závěrečný odchod Rhetta Butlera od Scarlett přiměl sice už nejednu ženu k slzám, ale ještě žádná kvůli tomu nezdemolovala malebné sousoší před radnicí, ani neudělala z mouchy pěšáka.
Jestli to ještě není jasné, uvedu příklad mojí vesnické sestřenice, která po shlédnutí Pretty Woman měla chuť na palačinky se šlehačkou a po Rambovi měla chuť zaříznout husu.
Přestaňte se cítit vykořeněně, protože se vám líbí Hříšný tanec a při Noční můře v Elm Street vám bobtnají žaludeční vředy. Buďte pyšní na to, že je vám bližší chodit s hlavou v oblacích než být jednou nohou v kriminále. Přidá-li ve společnosti muž k pozdravu políbení ruky, jsem potěšena. Herdu do zad neberu, i kdyby frčela v celé Evropské unii.
Romantické totiž není automaticky totéž, co kýčovité, ale ani akční nemusí být jen ekvivalent pro stupidní. Kam se poděla tolerance? Přiznávám, mám ráda večeři při svíčkách a voňavou koupel. Že vám je milejší studená konzerva, plazení v zabláceném rigolu a drezúra zásahových elitních jednotek? Upřednostňujete rotvajlera před pudlíkem? Já vám to neberu, tak vy, prosím, neubližujte tomu mému.
Červené trenýrky, obřízka a mužské slzy mají společný osud; ani jedno pánové neukazují každému na potkání. Ale i drsný kabátec může mít malou, nejlépe bezednou sentimentální kapsičku, kam si schovává to, co se stydí předvádět veřejně. Vždyť akční stoupenci jsou taky zranitelní a při sledování starších filmů prostě jen tuctově žárlí na bezelstně modrý pohled Paula Newmana, noblesní chování Oldřicha Nového a chlapácké zrání Seana Conneryho.
Proč by si jinak dali tolik práce, aby naše idoly očerňovali, kdyby se jimi necítili být ohroženi? Taky vám už společenské týdeníky chtěli znechutit Newmanův oční sex-appeal spekulací o kontaktních čočkách, Conneryho šarm drby o nerudném starci zakomplexovaném řídkým vlasovým porostem a představiteli Kristiána nasadit psí hlavu, protože neovládal jízdu na rotopedu a kung-fu?
Cha, a co kdybychom vám my, romantičtí snílci, oplatili stejnou mincí? Snad nemáte ani ponětí, že si Chuck Norris při dotazu na nejbližší posilovnu rozpačitě utahuje bederní pás, který mu zpevňuje povislé břišní svaly. Že Alfred Hitchcock měl přezdívku „kočičí čeníšek“ a rozlítostnil ho i vánoční papír. A … cože? Co to říkáte? Že Popelka měla nohu dvaačtyřicítku? No vy si fakt nedáte pokoj. :-)
