Česká televize se k naší hymně zachovala jako k hospodské odrhovačce

Na mou duši jsem si dodnes nevšimla, že by česká státní hymna byla odstraněna z výčtu státních symbolů.

Mezi státní symboly naší vlasti patří státní znak, státní vlajka, státní pečeť a státní hymna. Když zní státní hymna, a to nejen naší, ale i kterékoli cizí země, je základní slušností vzdát hold tím, že povstaneme, muži sejmou pokrývku hlavy, a po dobu její produkce zmlkneme. Nejde o prázdná gesta. Je to vyjádření úcty, patří to k dobrému vychování. Nejsem sice příznivkyně velkých teatrálních gest, ale coby sportovní fanynce mi nijak nevadí, ani když si vítěz na nejvyšším stupínku při hraní hymny jeho vlasti třeba položí ruku na srdce a prožije tento jedinečný okamžik se slzami v očích. Nic proti tomu.

Nejsem ani pro represivní vymáhání. Třeba v Indii prý hrozí, že když při hymně zůstanete sedět, budete zatčeni policií.

Ale na druhé straně odmítám přijmout to, čeho jsem byla svědkem dnes dopoledne při sledování televizního přímého přenosu z Jizerské padesátky. Reportér David Kozohorský vede v improvizovaném bedřichovském venkovním studiu hovory se svými hosty, zatímco na pozadí je slyšet zpěv naší krásné hymny. Dochází mi, že jde o slavnostní zahájení závodu. Která česká pěvkyně byla tímto privilegiem poctěna, to netuším, nikdo mě o tom neinformuje. A jak by taky mohl. Reportér do zpěvu naší hymny po celou dobu hovoří a svým hostům pokládá otázky. Evidentně ani z režie nepřichází pokyn, že žvanění při znění státní hymny zavání neomalenosti a je nepřípustné. Podotýkám, že nešlo o žádné zásadní informace, jakými jsou třeba vyhlášení mobilizace či upozornění na přicházející živelní katastrofu, jejichž deklamování nelze přerušit. Šlo zkrátka o běžnou debatu na lyžařské téma a v televizi při ní dali ignorováním slavnostního okamžiku divákům najevo, že je jim úplně fuk, jestli hrají naši státní hymnu, nebo Šlapeto „Nando, ty si ta myš fórová“.

A tak smekám před organizátory Jizerské 50, před profesionálními i amatérskými lyžařskými běžci, v duchu děkuji za krásné počasí, které jim všem příroda za odměnu darovala.

Ale ignorování české státní hymny českou veřejnoprávní televizí odmítám. A za to, jak se k ní dnes zachovali, mají u mě pěkný vroubek.

Autor: Zdeňka Ortová | neděle 9.2.2020 15:04 | karma článku: 47,41 | přečteno: 12438x