V posledních letech jsou u nás lidé masírováni ze všech stran, média jsou provládní. Kde se vytratil morální kodex novinářů, komentátorů a moderátorů?
Jednoznačně se ukazuje stará pravda: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!“ Bohužel je tomu u nás skutečně tak a je to velmi smutné konstatování. Skutečně dobrých a odvážných novinářů by člověk napočítal pomalu na prstech jedné ruky, možná někomu křivdím, v tom případě se omlouvám. Dobrý žurnalista, natož moderátor nesmí nikdy dát znát, na čí straně stojí, musí být skutečně nezávislý a o problému informovat ze všech úhlů. Nesmí se zaměřit na jednostranné ohlupování lidí. Jenže ten kdo se pokusí vybočit z řady, je prostě umlčen, bez šance se dostat na stránky novin, časopisů, do televizí, či rozhlasových stanic. Chápala bych to u soukromých vydavatelství a stanic. Co je však velmi znepokojující, že máme všichni za povinnost platit koncesionářské poplatky na vysílání veřejně právní televize a rozhlasu. Jenže čeho se nám za naše peníze ve skutečnosti dostává? Jsme zahlcováni zbytečnými a mnohokrát opakovanými zprávami o událostech, často vytržených z kontextu. Zneužívá se lidské malosti a nejsme informováni o skutečném pozadí dějů. Lidé vůbec netuší, co se doopravdy děje, jaké dopady na ně čekají, protože pánové hrající si na „novináře“ se nechali koupit za třicet stříbrných. Je to pouhé přirovnání, protože mají strach o dobře placená místečka. Kde je ta demokracie, po které jsme volali v roce 1989? Nikdy žádná nebyla a nebude, pokud o všem budou rozhodovat peníze a zájmy mocných. Nechci vědomě jmenovat tu hrstku dobrých novinářů, kterých si vážím, abych na některého nezapomněla. Chtěla bych však těm nezkorumpovaných a statečným složit svůj hold a poděkovat jim. Najdou se následníci? Nebo jsme skutečně národ zbabělců?
