Neobávejte se žádného sáhodlouhého popisování životů lidí, jen mám pocit, že ještě něco mělo být řečeno a nebylo...
Když jsem psala článek tohoto znění, šla jsem, jako nahý mezi trní, protože jsem upřímně popsala, pochopitelně velmi stručně, naši rodinnou historii. Z hledicka dějin civilizace to byl velmi krátký úsek, ale chtěla jsem sdělit něco, co většina pochopila správně, ale dle některých příspěvků v diskuzi mi došlo, že ne každý pochopil, nebo chtěl pochopit můj motiv. Osudy mých předků nejsou ničím vyjímečné a mohly se s různými obměnami odehrát miliónům lidí… Tehdy jsem dlouho váhala, než jsem odhalila pravdu, protože jsou to intimní, mnohdy bolestivé zkutečnosti, které se mohou obrátit proti tomu, kdo píše upřímně a nechce konstruovat složité fabulace. Chtěla jsem prostě poukázat, že v dějinách, ve školách se učíme především o vyjímečných událostech, významných osobnostech, ale zapomíná se, že vždycky žila většina obyčejných lidí, jejíchž bytí a práce umožnily všem těm významným vyhrávat války, budouvat bohatství, stavět významná díla a to za cenu mnoha utrpení právě těch opomíjených lidí. Každý lidský jedinec má právo na život, mít své sny, čest a nárok na důstojný život. Nikdy v historii se tak nedělo a bohužel nedělo ani nyní. Mnozí se pohoršují, že tehdy v roce 1946 vyhrála KSČ legitimně volby, nikdo už nechce připustit, že to byly právě důsledky vlády tehdejších mocných, kteří vzali těm dole naději, že pod jejích vládou bude líp. Ve své úvaze se nebudu zabývat křivdami, které se udály, děly se vždy, na obou stranách barikád a dostali by jsme se velmi daleko do minulosti. Já sama jsem toho názoru: Kdo jsi bez viny, nechť první hodí kamenem a zlo by mělo být po zásluze potrestáno, ovšem každé, ne jednostranně. Ale koho chcete trestat za staré zločiny dnes? Potomky? To snad je absurdní. Nejnovější zločiny byly, jako plivnutí do tváří, tehdejším prezidentem Klausem, amnestovány a oběti mohou pouze bezmocně svírat pěsti a nic jim to není platné. Proto se také nedivte, že se váhy zase přechylují a modrá i Kalouskovská a Peakovská verbež nás bude strašit oranžovo rudým nebezpečím. Je to vlastně směšné, všichni velmi dobře víme, že kola dějin vrátit nelze, takový stroj času vyvinut nebyl a po tom, co nám tu předvedla tak zvaná „pravice“ se obávám, že každá nová vláda bude jen lepší i když jim nový úkol vůbec ne závidím. To, co bylo napácháno a ještě rok se kvapíkem bude dít, to se obávám, že už nepujde dát do pořádku. Takže jen prosím, poslouchejte a dívejte se kolem sebe, ne je to, co vám hustí masmédia. Snad jsem již vysvětlila, svou motivaci a nebudu se k tomu muset vracet. Jediná poznámka, ne každý tajemník národního výboru byl zločinec a ne každý komunista byl karierista. Ještě poslední poznámka: Všichni se ohánějí demokracií, pravda krásná to myšlenka, jenže u nás nikdy nebyla, není a demoraticky smýšlejících lidí je zde pouhá hrstka a ti se k vládě nedostanou, ta smečka jim to neumožní!
