NEPARTAK: Tajfun co mohl vykolejit začátek tokijské olympiády - a 8.8. ji končila MIRINAE

V důsledku globálního oteplování se průměrné letní teploty v Tokiu zvedly od roku 1964 (kdy byla v Japonsku předchozí letní olympiáda) o 2,7 stupně. Oteplování by v severozápadním Pacifiku mohlo zvýšit výskyt intenzivních tajfunů.

Tajfun je slovo čínského původu značící velký vítr. V současnosti se tajfuny v severozápadním Pacifiku (v jiných částech planety se používají ekvivalentní termíny cyklóny či hurikány) označují jmény majícími vztah k přírodě či historii (dřív to bývala ženská jména). Každá z 28 zemí Dálného východu a Pacifiku dodala pět takových jmen, a ta se postupně používají v dohodnutém pořadí (podle anglického abecedního řazení zemí). Zatím poslední tajfun sezóny tak dostal jméno Nepartak po bojovníkovi z Micronesie. Předcházela mu tropická bouře Cempaka (jméno rostliny, dodala Malajsie) řádící v jižní Číně, a tajfun In-Fa (jméno dodalo Macao a značí ohňostroj), který dopadl na Šanghaj. Další jméno po Nepartaku bude Lupit, což dodaly Filipíny a značí surovost - může ho třeba dostat tlaková níže, která se 28. července začala tvořit na jihovýchod of Japonska. Pro klasifikaci tajfunů existuje řada systémů. Podle jednoho tropická bouře vykazuje nárazy větru s rychlostí do 63 kts, zatímco tajfun 64 kts a více. Ten symbol kts či kt neznačí kilotuny (ničivé sily TNT) nýbrž knots neboli uzly, může jít o rychlost větru měřenou buď během pouze jedné minuty, nebo během deseti minut. V Pacifiku zásadně v námořním sektoru měříme na námořní míle, nm (což ovšem koinciduje s nanometrem) či NM, což je ten úsek na rovníku, který se ze středu Země vidí pod úhlem jedné úhlové minuty, 1nm = 1,852 km. To si pochopitelně nemusíte pamatovat - stačí když si pamatujete obvod Země na rovníku, což je prakticky 40000 km: 40000/(360x60) = 1,852 km. Rychlost jednoho uzle značí jednu námořní míli za hodinu, takže předěl mezi tropickou bouří a tajfunem je zhruba někde kolem 100 km/hod, a někde nad 200 km/hod nastává super-tajfun (existuje ale i vyšší předěl, 130 kt). Dřív se mezi tajfuny rozlišovalo podle jejich poloměru. [Ono číslo 40000 km souvisí s cestou, jak vznikala jednotka délky metr. Ta měla být jednou desetimiliontinou zemského kvadrantu, což se pak zaneslo na onu pověstnou platin-iridiovou tyč. Pozdější měření pak ukázala,  že obvod Země v této nové jednotce není přesně oněch očekávaných 40000 km, nýbrž po rovníku to činí cca 40075 km,  a přes póly 40008 km.]

I když se dnes tajfuny sledují především s pomocí družic, je přesto předpověď jejich budoucí dráhy někdy obtížná. Základním požadavkem na vznik tajfunu je dostatečná teplota povrchových vrstev oceánu, musí činit alespoň 26 až 27°C; zdrojem energie je sluneční záření, které vytváří vodní páru. Jeho energetické fungování připomíná gigantický Carnotův cyklus, tepelný stroj. Slunce poskytuje energii pro výparné teplo vody potřebné pro tvorbu páry, které je později uvolněno při kondenzaci páry ve vyšších vrstvách atmosféry. Pro pohyby tajfunu jako celku, a také uvnitř tajfunu, je důležitá Coriolisova síla, kterou popsal již Gaspard-Gustave de Coriolis (1792-1843).  Ta souvisí s rotací Země kolem své osy. Těleso pohybující se severním směrem nad severní polokoulí má původně složku rychlosti východním směrem odvozenou od obvodové rychlosti zemské rotace v daném bodě a proto se, jak se dostává na vyšší zeměpisné šířky (které mají nižší obvodovou rychlost), stáčí k východu, t.j. doprava od svého původního směru (a vlevo od původního směru při pohybu na jih nad jižní polokoulí). Tento Coriolisův efekt způsobuje odklánění dráhy tajfunů na severní polokouli doprava, i když konečnou trajektorii ovlivňuje i atmosférické proudění a anomálie ve struktuře tajfunu - v případě tajfunu Nepartak jeho dráhu ovlivňovalo i dění kolem relativně blízkého předcházejícího tajfunu In-Fa. Nadto tajfun koná rotační pohyb kolem své svislé osy, který v důsledku Coriolisova efektu charakteristicky probíhá na severní polokouli proti směru otáčení hodinek (po směru otáčení hodinek na jižní polokouli). Coriolisův efekt též např. vysvětluje, proč řeky nevymílají oba břehy stejnoměrně.

Nepartak byl povětšinou klasifikován jen jako tropická bouře, teprve ku konci překročila rychlost poryvů větru 100 km/hod, takže se pak mohl označovat za tajfun. Začal se tvořit 22. července severně od ostrova Guam. Roky se úspěšně řídím hodnocením hrozících tajfunů od Spojeného centra tajfunových varování amerického námořnictva a letectva (Joint Typhoon Warning Center), jejich předpověď pro Nepartak ze dne 26. července vypadala takto - https://www.metoc.navy.mil/jtwc/jtwc.html :

(tečkovaně je vyznačena již tajfunem prošlá dráha, souvislá linie je předpověd do budoucna, souvisle červeně ohraničené oblasti vymezují možnost výskytu větru s udanou rychlostí v uzlech - zde KTS,  nebezpečnou oblast ohraničuje červená čárkovaná linie). Časové údaje jsou v hodnotách času platného (v zimě) v anglickém Greenwichi - což se pozná podle písmene Z. To Z je tradiční označení, které snad povstalo od slova zero, a dnes se též nazývá Zulu time. Zulu je slovo z fonetické abecedy NATO pro hláskování slov: Z jako Zulu, W jako Whiskey, R jako Romeo, atd. Zulu time se shoduje s UTC (Coordinated Universal Time) nebo s GMT (Greenwich Mean Time). Nicméně Anglie ho používá jen v zimě, v létě používá BST (British Summer Time). Japonsko používá celý rok JST (Japan Standard Time), což je UTC+9.  Toho 26. července v šest ráno Z času bylo oko tajfunu (kterým procházi jeho rotační osa, a u dobře zformovaného tajfunu je to oko viditelné jako kroužek bez mraků) prakticky na té rovnoběžce, co je i Tokio. Zdařilou ukázkou patrného oka však Nepartak nebyl, lepší je třeba supertajfun Bualoi z konce října 2019 - při vší skromnosti jsem možná jediný našinec, co se do oka tajfunu dostal, ale o tom až jindy - oko je ten kroužek v centru (viz: https://blogs.nasa.gov/hurricanes/2019/10/21/bualoi-western-pacific-ocean/ ):

Tajfun Nepartak na Tokio sice zdánlivě i směřoval, byť byl zatím ve vzdálenosti nějakých 500 km. V té době už ale ustával modulující vliv od dezintegrujícího-se tajfunu In-Fa, který se vypršel v oblasti Šanghaje a způsobil tam záplavy. A tak se Nepartak zase začal stáčet k severu, Tokiu se vyhnul, a tak ve středu 28. července situace už vypadala dost příznivě - https://www.metoc.navy.mil/jtwc/jtwc.html :

Nepartak se skutečně vydal na sever, a na pevninu dopadl až poblíž Sendai v oblasti Tohoku, a po průletu nad pevninou vzal 28. července za své. Kdyby naopak dopadl v útery 27. července na Tokio, bylo možné očekávat nárazy větru až 140 km/hod a k tomu nějakých 150 mm deště.

Olympiáda tak byla ušetřena jednoho, v nejhorším případě i dvou dnů tzv. typhoon holiday, kdy prakticky nic nefunguje. Rady před blížícím se tajfunem jsou: pořídit si zásoby, dát ledničku na maximum, nezapomenout na baterie do bateriového rádia, popř. automobil vyvézt na nějaké vyvýšené místo. Tajfun však má i pozitivní účin - přináší závlahu pro rostliny. Nedostaví-li se v některém roce tajfuny v dostatečném počtu, vypukne sucho. Uvažuje se i o vztahu tajfunů a zemětřesení. Mohutné srážky odplaví z pevniny do moře velké množství zeminy, takže poklesne zatížení, což může vést k snížení seismicity v dané oblasti. Z druhé strany ale tajfuny předtím krátkobě přemisťují z moře na pevninu značný objem vody, čímž se naopak zátěž oblasti zvyšuje. Je např. otázkou, zda tzv. Velké zemětřesení Kantó z r. 1923 tehdy neodstartovala časová koincidence s průchodem tajfunu. Mimochodem, nyní 29. července (Z) došlo na Aljašce k zemětřesení o intenzitě 8.2 (tam nejsilnější od r. 1964). Pacifik je lemován tzv. Pacifickým ohňovým kruhem, ve kterém se vyskytuje řada zlomů mezi deskami zemské kůry, a jsou zde proto lokalizovány tři čtvrtiny zemětřesení na planetě.

P.S. 05.08.21: Jestliže na začátku olympiády představoval určité nebezpečí tajfun Nepartak, který se nakonec od Tokia odklonil, později se vytvořila podstatně komplexnější situace. Se začátkem srpna se totiž v severozápadním Pacifiku vyvinulo na osm zárodků tropických cyklonů, což samo ukazuje na stupeň momentálního přehřátí oceánu. Z nich tři se pak rozvinuly natolik, že jim už bylo přiděleno jméno. Především jde o tropickou bouři Mirinae, která vznikla u jihozápadního japonského souostroví Rjúkjú. Ta by se do blízkosti Tokia měla dostat v neděli 8.8., a v té době by už mohla nabýt parametrů tajfunu - https://www.metoc.navy.mil/jtwc/jtwc.html :

Dále je to tropická bouře s již zmíněným jménem Lupit, které nakonec dostal cyklon poblíž jiho-čínského ostrova Hainan, a ta by měla skončit na čínském pobřeží. U jiho-japonského ostrova Iwo To (Iwodžima) se posléze zformovala bouře Nida (ženské jméno, dodalo Thajsko), ta však zatím směřuje do volného oceánu. Posléze čtvrtý významný tropický cyklon, dosud bezejmenný, nyní postupuje na třetí největší japonský ostrov Kjúšú. Tato neobvyklá konstelace čtyř bouří vzájemně ovlivňuje jejich pohyby, což  komplikuje předpovědi, nicméně závěr olympiády by měl poznamenat citelný vítr a déšť od Mirinae, což je korejské slovo pro Mléčnou dráhu. V neděli se tedy uvidí, zda tato korejská Mléčná dráha dokáže zamíchat se závěrem olympiády. Mimochodem, Mléčná dráha je na Dálném východě oblíbené označení - např. i letiště ve Wuhanu (značka WUH - neb se ve světě většinou používá podoba Wuhan, ne Wuchan) má jméno Tianhe, což je také jedno z čínských označení Mléčné dráhy. 

P.P.S. 08.08.21: Tropická bouře Mirinae v neděli 8.8. skutečně procházela v blízkosti Tokia, a místy nabývala parametrů tajfunu - nárazy větru až 126 km/h, dešťové srážky za neděli by měly být až 180 mm - https://www.metoc.navy.mil/jtwc/jtwc.html :

P.P.P.S. 09.08.21: Po Mirinae nastoupila ta tropická bouře Lupit (jméno pro kterou dodaly Filipíny a značí surovost). Původně se zdálo, že se vyprší nad čínským pobřežím, kde skutečně způsobila záplavy, leč pohybovala se po hraně pobřeží, takže byla v kontaktu s oceánem a ten ji tak mohl přiživovat, a tak pokračovala na japonské ostrovy - https://www.metoc.navy.mil/jtwc/jtwc.html :

Lupit se pak zapsal do historie i při průletu nad Japonskem, neb do moře smetl známou sochu žluté dýně, která normálně roky stojí na přístavním molu:

P.P.P.P.S: 10.09.21: A začátkem září jsme se dočkali i supertajfunu, jménem Chanthu (což dodala Kambodža a značí místní květinu) - nárazy větru přesahující 300 km/h, trasa podél severního pobřeží hlavního filipinského ostrova Luzon, východního pobřeží ostrova Tchajwan, pobřeží kontinentální Číny, a pak na Koreje a Japonsko, patrně nejsilnější tajfun sezóny - https://www.metoc.navy.mil/jtwc/jtwc.html :

A propos - včera před čtyřmi roky, 8.8.2017 v 14:46 (SELČ), vznikl tento První Český Pacifický Blog, a to z toho důvodu, aby bylo možné uvádět na pravou míru patoky lží a nesmylů, co produkovalo a produkuje vedení Akademie - jenom proto, aby zakamufloválo kousky jednoho totalitního karierního denuncianta, co se stal jejím prvním předsedou. Jiří Šoler, který  v Akademii také druhdy pracoval, to viděl takto:
"Ovsem pokud zjistite, ze  onen predseda je obycejny praskac ... a tak se dopraskal az na misto predsedy Akademie ved, potom bude asi jeho autorita nulova. Bohuzel takova je soucasna realita v Ceske republice." http://www.britskelisty.cz/0103/20010315j.html

Foto u perexu: Snímek z japonské geostacionární povětrnostní družice Himawari (slunečnice) - vpravo (nepřiliš dobře strukturovaná) tropická bouře Nepartak, vlevo zanikající tajfun In-fa (naopak se stále ještě dobře patrnou rotací proti směru hodinek) - https://himawari8.nict.go.jp/

X. díl seriálu: 666@Sky - Je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné
[blankyt:666THz]
XI. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=774472
IX. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=772848

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0